Píše se rok 1964 a na území dnešního Vietnamu probíhá konflikt mezi dvěma tehdejšími státy – Jižním a komunistickým Severním Vietnamem. Spojené státy nejsou zatím oficiálně do války zapojeny. V Jižním Vietnamu však působí velké množství amerických poradců, kteří pomáhají místní vládě bojovat s komunistickými partyzány. Jedním z poradců je i major Barker (Lancaster).
Tento již válčením poněkud unavený (má za sebou Pacifik i Koreu) veterán dostává od svého nadřízeného rozkaz obsadit a udržet místo jménem Muc Wa. Jedná se o odlehlou, opuštěnou vesnici s minimální strategickou hodnotou. Barker navíc nemá k jejímu udržení dostatečný počet lidí. Velitelství mu proto pošle posily v podobě několika vojáků, mezi nimiž se nachází i poněkud naivní dobrovolník desátník Courcey (Wasson). Hned první noc se pozice stává terčem nepřátelského útoku. Američanům a Jihovietnamcům se ho podaří odrazit a Muc Wa udržet, avšak přijdou o svého velitele a několik dalších mužů. Velení přechází na zkušeného seržanta Oleonowskiho, který je však sužován psychickými problémy, podlehne svěřené odpovědnosti a nakonec spáchá sebevraždu. Jakmile se o tom Barker dozví, žádá svého velitele o stažení zbylých vojáků, přičemž argumentuje mimo jiné absencí schopného velitele. Povolení však nedostane a sám se vydává na místo. Dochází k dalšímu útoku, přičemž partyzánů je tentokrát více a mají lepší vybavení. Situace se stává neúnosnou, všichni obránci schopní chůze nakonec ustupují. Courcey však zůstává na místě, neboť nechce opustit raněné. Spolu s Barkerem a několika členy místní milice jim poskytují krycí palbu. Ráno po boji zůstává naživu pouze Courcey, který po staré cestě odchází z vesnice.
Snímek o válce ve Vietnamu, zajímavý už svým situováním do roku 1964. Naprostá většina filmů o tomto konfliktu se totiž odehrává v období plného zapojení amerických ozbrojených sil. Zde se naopak dostáváme do filmařsky prakticky nedotčené éry poradců. Zajímavé je i jeho srovnání se staršími žánrovými kolegy. V předchozích dekádách jasně dominovala téma II. světové války, ztvárněné heroicky (Příliš vzdálený most) nebo, jak se velmi často dělalo, s příměsí dobrodružného filmu (Děla z Navarone). V tomto případě ale máme co do činění s mnohem depresivnějším a beznadějnějším snímkem. Válka zde rozhodně není hrdinskou záležitostí, vždyť samotná obrana Muc Wa představuje zbytečné mrhání životy bez jakéhokoliv užitku. Snímek tak dobře ilustruje, jak se Američané dívali na vietnamskou válku, která skutečně rozdělila tamní společnost. Od Jdi, řekni Spartským se vině zřetelná cesta k vrcholným filmům na toto téma, jako např. syrově pojatá Četa či cynická Olověná vesta. Samotné provedení snímku odpovídá standardům doby a nikterak neuráží, což se týká především bojových scén. Velmi dobrým výkon zde předvádí také Burt Lancaster coby major Barker. Charismatický herec zde ztvárnil jednoho ze svých drsných chlapíků, přičemž v roli postaršího, zkušeného a nad věcí se vždy nacházejícího veterána působí naprosto přesvědčivě. Pokud by se naopak dalo filmu něco vytknout, je to určitá, ovšem pro děj nikterak devastační, rozvleklost v některých pasážích. Navzdory tomu se ale snímek řadí do kategorie sice méně známých, ale rozhodně nadprůměrných zástupců žánru, který se rozhodně vyplatí vidět.
Samotný název jako takový se nachází na starém francouzském hřbitově v Muc Wa. Jak si můžete pamatovat z hodin dějepisu, váže se ke slavné bitvě mezi Řeky a Peršany. Přesněji řečeno k bitvě u Thermopyl, která se sama o sobě stala námětem několika filmů.
Napsat komentář