CSFD IMDb US Recenze

Po skončení války v Kosovu přicházejí do bývalé Jugoslávie v rámci mise KFOR mezinárodní mírové jednotky. Jejich úkol spočívá v odzbrojení místních milic a partyzánů, udržování pořádku a celková obnova válkou zdevastované země. V rámci mírových sborů působí kromě další jednotek také španělští ženisté. Jedním z nich je vojín Vidal, který se poměrně těžce vyrovnává se situací, kdy mezinárodní síly opravují kostely, zatímco dochází k masakrům a zabíjení civilistů. Při jedné příležitosti opustí svou pozici, aby zabránil popravě jakéhosi muže. Snaha se ovšem zcela mine účinkem, dotyčný je stejně zabit a Vidal svým chováním ohrozil ostatní členy svého družstva, kteří ho následně šli zachránit.

Z toho důvodu si vyslouží kritiku jak od nadřízeného, tak nevraživost ze strany některých spolubojovníků. Další den odjíždějí ženisté na novou misi. Během útoku srbských ozbrojenců na město obývané kosovskými Albánci došlo k přerušení přívodu elektřiny, což mají Španělé opravit. V doprovodu francouzských vojáků se dostanou ke kontrolnímu stanovišti v držení albánských partyzánů. Velitel Francouzů a zároveň celé mise jedná s ozbrojenci, kteří po něm žádají, aby jim pomohl zaútočit na Srby ve městě. Důstojník to odmítá, situace se vyhrotí a dojde k přestřelce. S výjimkou jednoho v ní padnou všichni Francouzi, zatímco Španělům, včetně Vidala, se z většiny podaří uniknout. Na místě však zanechávají veškerá svá vozidla. Cílem malé skupiny přeživších se stává dojít do města, kde měla proběhnout jejich mise. Navzdory sporům a antipatiím, které k sobě někteří z vojáků chovají a dalším překážkám se jim to úspěšně podaří, na místě jsou ale zajati Srby a podrobeni výslechům. Na město záhy útočí kosovští Albánci a za pomoci ukořistěných obrněných vozidel vítězí. Ve zmatku se čtyřem zajatcům podaří uniknout, dva jsou zadrženi partyzány. Tato dvojice pokračuje v opravě přívodu elektřiny, zatímco čtveřice plánuje jejich osvobození. Poté, co je elektřina ve městě znovu funkční, nechá velitel partyzánů všechny členy mírových sil v pořádku odejít.

Úvodní fáze snímku připomíná britský snímek Warriors z roku 1999, pojednávající o bezmoci mírových jednotek na Balkáně a známý především pro svou skutečně nevšední syrovost. I v tomto případě tu sledujeme vojáky, kteří trpí frustrací z nemožnosti cokoliv udělat, nicméně postupem času dojde ke změně, španělští vojáci se namísto pozorovatelů stávají hlavními a přímými aktéry děje, což dělá snímek na jedné straně sice akčnější, na druhé mu místy ubírá na zpočátku dobře vytvořené atmosféře. Těžiště se tak přesouvá k vojákům samotným, náhle doslova hozeným do situace, s níž rozhodně nepočítají. V rámci jejich skupiny dochází k různým sporům a jejich důstojník zdaleka nemá autoritu u všech svých mužů. Dalším postupem času se pak projevuje přímý vliv prožitých událostí, nejlépe vykreslených v podobě Vidala coby hlavního hrdiny.

Původně slušný mladík, který by rád pomáhal lidem v bývalé Jugoslávie, se postupem času mění v krví a hlínou zašpiněného psychopata, ohánějícího se nožem. V této rovině působí snímek velmi dobře a má i solidní dopad na diváka, byť jeho síla není zdaleka taková, jako výše zmíněný a depresivnější britský film. Druhou stranu mince představuje dost zvláštní konec, který se rozhodně dal pojmout mnohem zajímavěji. Ještě větší problém pak spočívá v naprostém amatérismu, který vojáci během své mise předvádějí a který dost ztěžuje možnost jim nějak víc fandit. Španělská armáda, resp. úroveň jejího výcviku, tu není vykreslena zrovna v pozitivním světle. Vojáci po většinu času naprosto nevědí, co vlastně mají dělat, nemluvě o scéně, kdy v podstatě nechají postřílet své francouzské spojence a na místě ještě málem zapomenou vlastního velitele. Oba tyto nedostatky zamrzí, nicméně film jako takový si stále zaslouží nadprůměrné hodnocení.