Nejvyšší nabídka (La Migliore offerta) – Umění o umění – recenze

CZ Premiéra: 12.9.2013

CSFD IMDb WWW US Recenze CZ Recenze

Jde o anglicky mluvené drama italského režiséra Giuseppe Tornatoreho (Bio Ráj, Legenda o „1900“) a podobně jako jeho starší snímky, i tento má poměrně unikátní a specifickou retro atmosféru, která by se možná dala popsat jako něco mezi Královou řečí a některými z filmů Martina Scorseseho (např. Hugo a jeho velký objev či Prokletý ostrov). Kdybych měl dojem z této podivné atmosféry nějak upřesnit, dopouštěl bych se, obávám se, většího množství spoilerů. Film totiž obsahuje nejeden bizarní a nečekaný dějový zvrat, který zásadně mění a obrací jeho vyznění, smysl předchozích scén a dle mého názoru i jeho žánr.

la-migliore-offerta-04

Vypráví o Virgilovi (Geoffrey Rush), který je expert na umění, hodnotu obrazu pozná po letmém pohledu, stačí mu pár vteřin na rozpoznání falsifikátu od originálu a pracuje ve vlastní aukční síni. Žije sám v přepychovém sídle, kde má vystavené obrazy, které získal prostřednictvím svého přítele (Donald Sutherland), který je zakoupil, když je Virgil záměrně nabízel v aukci silně pod cenou. Jeho pečlivě nalajnovaný život však změní jediný telefonát – ozve se mu mladá slečna Claire (Sylvia Hoeks), která zdědila po rodičích obrovskou vilu s nahromaděnými uměleckými předměty a chtěla by, aby Virgil vše ocenil a vydražil. Mírná překážka tkví v tom, že Claire trpí jakýmsi strachem z otevřených prostor a z lidí, takže ji nikdo posledních patnáct let neviděl a ona sama se uzavírá přede všemi do malého pokoje. Virgil se jí stává posedlý a snaží se jí dvořit, což je značně obtížné. Své pokusy pak konzultuje s mnohem mladším kamarádem, schopným mechanikem (Jim Sturgess), který pro něj skládá několik století starého robota z koleček, které Virgil nachází u Claire doma.

Na Nejvyšší nabídce je opravdu nejimpozantnější téměř snová retro atmosféra, která je vyvedená do nejzazších detailů. Film vypadá jako ze 70. let a je téměř rušivé, když se v něm objeví mobil, cd nebo internet. Zároveň v něm není nouze o magicky působící podivnosti, jako je stylizovaná česká restaurace, staré kolečkové mechanismy nebo liliputka vysedávající v kavárně a odříkávající série čísel…

a mil

Tornatore je vynikající režisér, Geoffrey Rush je vynikající herec a kombinace obojího je skvostná. Ostatní herci jsou také velmi dobří a po technické stránce si není moc na co stěžovat. K precizně nasnímaným záběrům perfektně sedne hudba Ennia Morriconeho. Jen postava Claire je místy až příliš protivná, což je trochu na škodu.

Přesto filmu musím vytknout jedno – plyne dost pomalu a nemá patřičný drive, aby dokázal učarovat, chytnout a nepustit. Jde o velmi povedený snímek, rozhodně mě ale neuhranul a nemám chuť si ho okamžitě pustit znovu – na rozdíl třeba od zmíněných filmů od Scorseseho. Rozhodně ho ale velice doporučuji, a to zejména starším generacím a intelektuálním typům coby chytrou, promyšlenou a oldschoolovou podívanou, kde se působivý příběh snoubí s uměleckým tvůrčím záměrem a profesionálními schopnostmi, jak filmařskými, tak hereckými.

Hodnoceni: 80%

Režie: Giuseppe Tornatore
Scénář: Giuseppe Tornatore
Kamera: Fabio Zamarion
Hudba: Ennio Morricone
Hraji: Geoffrey Rush, Jim Sturgess, Sylvia Hoeks, Donald Sutherland, Liya Kebede, Philip Jackson, Dermot Crowley, Brigitte Christensen, Kiruna Stamell
Itálie, 2013, 124 min

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *