Ztracená patrola (Lost Patrol) – Ztraceni v poušti – válečné

V průběhu operací v Mezopotámii v roce 1917 projíždí pouští britská jízdní hlídka. Její velitel je zasažen arabským bojovníkem a velení tak přechází na Seržanta (McLaglen, jeho postava vystupuje pouze pod hodností a nemá jméno). Ten ovšem nemůže pokračovat v plnění rozkazů, neboť veškeré podrobnosti včetně trasy znal pouze zastřelený důstojník. Seržant proto vede vojáky tak, aby se spojil s vlastními jednotkami.

Na své cestě narazí na malou, zdánlivě opuštěnou oázu se zásobou vody, kde se rozhodne pro doplnění zásob a nutný odpočinek, po němž chce pokračovat v cestě. Noc před odjezdem však z pouště přijde skupina Arabů, jednoho z Britů zabije, dalšího těžce zraní a navíc odveze vojákům všechny koně. Členové hlídky tak musí zůstat na místě, kde sice mají dost jídla i tekutin, ale neustále jim hrozí nebezpečí ze strany nepřítele, který zůstává neviděn a při každé vhodné příležitosti Brity ostřeluje. Dochází k dalším obětem na životech, na vojáky navíc doléhá kromě složité situace rovněž neustávající vedro, v důsledku čehož dochází ke sporům a někteří z mužů se začínají chovat iracionálně. Seržant se proto rozhodne vyslat dva muže s dostatečnou zásobou vody pro pomoc. Oba vybraní vojáci jsou však krátce po odchodu zabiti. Naděje pro jejich deprimované druhy, jejichž počet se snížil na tři, z toho dva schopné boje, se objeví v podobě britského vojenského letounu. Jeho pilot však přistane na místě, na které mají Arabové výhled a je jimi zastřelen. Seržant se k letadlu vydá, odmontuje z něj kulomet a stroj následně zapálí. Střelba nepřátel záhy poté zabije i jeho poslední podřízené a Arabové, přesvědčeni o svém vítězství, přicházejí k oáze. Zde však narazí na Seržanta, jemuž se povede všechny nepřátele zlikvidovat. Vzápětí na místě dorazí jiná jízdní hlídka, která zpozorovala oheň na zapáleném letadle a zachrání ho.

             Snímek režiséra Johna Forda, mimochodem jedné z nejvýznamnějším postav filmového westernu, je remakem stejnojmenného britského němého filmu z roku 1929. McLaglen (jeho bratr hrál v původní verzi a jeho syn natočil např. Ďábelskou brigádu nebo Divoké husy) zde ztvárnil jeden z archetypů žánru, poddůstojníka, který si ví rady v každé situaci a ačkoliv si občas nebere servítky, je u svých podřízených velmi oblíbený. Kromě něj tu najdeme několik dalších, snadno identifikovatelných postav – nezkušený zelenáč, zdánlivý světák anebo náboženský fanatik. Tohoto posledního partu se skvěle zhostila ikona klasických hororů, Boris Karloff, vypadající patřičně šílené. Samotné natáčení pak probíhalo v arizonské poušti, která poskytuje dostatečnou iluzi mezopotamských písečných plání. Snímek disponuje slušnou atmosférou s několika silnými momenty, byť se místy projevuje dlouhá doba od doby natočení – některé scény už zkrátka nebudou mít na diváka stejný efekt a účinek jako ve 30tých letech. Ocenění si ovšem zaslouží Fordův zcela jednoduchý a zároveň mistrovský tah, kdy nechává arabské bojovníky až do posledních minut skryté. Tím vzniká patřičně hutné ovzduší, v němž neustále roste frustrace vojáků, na které kromě horka dopadají i kulky nepřítele, který si udržuje odstup a dává si dobrý pozor, aby nebyl zpozorován. Naopak pro dnešní dobu zdlouhavé jsou některé dialogy, jejichž obsah v podobě zážitků z minulosti není divácky zrovna vděčný. Na svou dobu se jedná o velmi dobrý válečný film, ovšem pokud nejste zrovna skalním fandou žánru (který nějaké to ohlodání zubem času snese) či pánů Forda a Karloffa, máte možnost sáhnout po novější verzi – děj totiž silně inspiroval známý film Sahara z roku 1943 (už v roce 1936 vznikla sovětská verze, zasazená do Střední Asie), která se sama o sobě dočkala roku 1995 remaku, která stejné téma předkládá v technicky dokonalejší a místy i zábavnější formě. Snímek samotný byl u nás uveden v televizi, ovšem pouze v dabované verzi.

A ještě perlička na závěr – jednoho z Arabů na konci filmu hraje režisérův bratr Francis, jehož jméno ovšem není nikde v titulcích uvedeno.