Bitva na Neretvě (Bitka na Neretvi) – Spektakulární velkofilm o jugoslávské síle a odhodlanosti – válečné

CSFD IMDb US Recenze

Bitva na Neretvě představuje v rámci žánru partyzánského filmu naprostý vrchol. Nákladná produkce nejdražšího jugoslávského filmu všech dob a údajně jednoho z deseti nejdražších neamerických filmů v historii kinematografie měla vřelou podporu Tita. Různé sektory se bezplatně podílely na výrobě. Především armáda dala k dispozici desetitisíce lidí i techniku. Monumentální dvouapůlhodinový válečný film je strhující a dynamický od začátku do konce. Je akční, napínavý, efektní i emotivní, skvěle natočený i vystavěný. Pětadvacet let po válce pokračuje nekritický obdiv a patetický přednes odbojářských zásluh. Film opět dokumentuje  vývoj na území Bosny, která se za Druhé světové války stala centrem bojů na území budoucí jugoslávské federace. Podobná situace se koneckonců zopakovala o padesát let později, když se tento státní celek krvavě rozpadal během občanské války. Bitva na Neretvě simultánně zachycuje německé, italské, četnické a partyzánské oddíly. Způsob prezentace jednotlivých skupin je klíčový stejně jako ikonografie hrdinství odbojářů. Sledujeme události počátku roku 1943, kdy jugoslávská fronta čelila německému Fall Weiss (v jugoslávské historiografii známý jako Čtvrtá ofenzíva). Jugoslávci, putující v naprosté většině pěšky, nesouce stovky raněných, pokračují po přechodu Neretvy na sever Bosny. O svém nepravděpodobném postupu přesvědčí nepřítele odpálením mostu, přes který řeku přešli. Vzápětí jej však provizorně upraví, vrací se po zhroucené konstrukci zpět a pokračují na jih. Tento geniální taktický manévr zmátl německou armádu a získal oslabeným partyzánům čas i prostor.

bitka1

Partyzáni jsou jednotní, loajální a oddaní. Nepochybují nad smyslem svého boje, věří ve svůj brzký úspěch a jejich záměry jsou morálně obhajitelné. Zároveň je u hlavních postav zdůrazněn lidský rozměr. Vidíme je v mnoha situacích, které odhalují jejich subjektivní prožitky. Sledujeme osud trojice sourozenců či mileneckou dvojici. Všichni jsou spojeni vzájemnou láskou, ale i oddaností k odboji. Strach v boji pro ně znamená starost o milovanou osobu, nikoli obavu o vlastní život. Nesmírně dojemná je linka spojující muže a ženu, kteří onemocněli tyfem. Bezmoc i soucit spolubojovníků, kteří vidí umírat své kolegy, protože jim nedokážou poskytnout odpovídající lékařskou pomoc, jsou nezměrné. Němci, Italové i četníci vystupují samostatně, je mezi nimi hierarchie, absentuje vzájemný respekt, přátelské vztahy či projev emocí. Prožívaná oddanost věci kontrastuje s prostým vykonáváním povinnosti na straně Osy. Film systematicky pracuje s postavami tak, abychom spoluprožívali, soucítili a fandili partyzánům. Na straně jejich protivníků nám pochopitelně žádné prvky k sympatizování nabídnuty nejsou. Nejsilnější demonstraci partyzánské síly a sounáležitosti představuje sborový zpěv ideologicky laděných písní. Odhodlání čišící z početného mnohohlasu se nese po bojišti a jeho síla je fatální a neuvěřitelně působivá pro diváka i nepřítele.

bitka2

Výjimečnost a exkluzivitu dodává snímku Bitva na Neretvě početný zástup osobností jugoslávského a zejména světového filmu. Velitele četníků ztvárnil Orson Welles, krásného italského kapitána Franco Nero, partyzánského velitele dělostřelců Sergej Bondarčuk. Nejvíce prostoru dostal Yul Brynner v roli hlavního pyrotechnika. Americký herec ovládá prostor svým charizmatem i významem, jejž nese jeho postava. Akce jeho jednotky jsou klíčové pro kauzální vývoj i spektakulárnost celého díla. Oba rozměry jsou pochopitelně nejzřejmější v momentě odpálení kovové konstrukce mostu vedoucího přes Neretvu. Jugoslávské hvězdy zastupují Velimir Bata Živojinović jako jeden z velitelů, Ljubiša Samardžić v roli bezstarostného a věčně usměvavého Novaka, Milena Dravić jako obětavá a trpící zdravotní sestra nebo Boris Dvornik v roli mrmlajícího, ale srdečného řidiče nemocničního autobusu.

Hodnoceni: 100%

Režie: Veljko Bulajić
Scénář: Stevan Bulajić, Veljko Bulajić, Ratko Djurović, Ugo Pirro
Kamera: Tomislav Pinter
Hudba: Bernard Herrmann, Vladimir Kraus-Rajteric
Hrají: Yul Brynner, Ljubiša Samardžić, Franco Nero, Sylva Koscina, Orson Welles, Hardy Krüger, Curd Jürgens, Anthony Dawson, Milena Dravić, Sergej Bondarčuk, Velimir ‚Bata‘ Živojinović, Oleg Vidov, Miha Baloh, Pavle Vujisič, Ranko Gucevac, Charles Millot, Howard Ross
Jugoslávie / USA / Itálie / Západní Německo, 1969, 175 min

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *