Škaredý trpaslík, hospodský rváč, nezranitelný mutant s kovem potaženou kostrou a drápy, agent kanadské rozvědky, mafiánský bodyguard, samuraj, okostýmovaný superhrdina a psychopat, jehož síle a zběsilosti se vyrovná jen jeho ukecanost. To všechno je jeden z nejmilovanějších komiksových bijců, který se po čtvrté vydává kosit nepřátele na stříbrné plátno. Na rozdíl od superhrdinské trilogie X-men bude mít chlupatý drsňák filmový prostor vyhrazený jen pro sebe (dobře, tak zas takový rozdíl to není) a než se komiksu neznalí diváci setkají s jeho přičísnutou filmovou podobou, mohou jej trochu blíže poznat v tomto článku.

Úplně poprvé se zakrslík ve žlutém kostýmu objevil v roce 1974, v sérii The Incredible Hulk, kde si to coby agent kanadské vlády rozdal s populárním zeleným bouchačem – a prohrál. Nicméně se zalíbil Daveovi Cockrumovi, který zrovna restartoval upadající sérii X-men.

Tu vytvořil v šedesátých letech legendární Stan Lee, jenž dal světu Spider-mana, Daredevila, Fantastickou čtyřku, Iron Mana nebo již zmíněného Hulka. X-men začínali jako šestičlenná superhrdinská týmovka, v jejímž čele seděl na kolečkové křeslo upoutaný telepat, profesor Charles Xavier. Toho podporovali teenageři, vybavení nadpřirozenými schopnostmi – bystrozraký Cyclops, jeho přítelkyně a telekinetička Marvel Girl, Iceman a animální Beast. Jejich nepřítelem byl arcipadouch Magneto, schopný manipuovat s kovem, který vedl svou vlastní partu supermanů. Problém byl vysvětlit původ paranormálních schopností jednotlivých postav. „Všechny nemohl kousnout radioaktivní pavouk,“ řekl k tomu sám autor. Řešení nakonec nalezl v umístění do alternativní reality, v níž lidstvo prochází evolučním vývojem – u některých jedinců se objevuje gen X (odtud X-men), jenž výjimečné schopnosti vyvolává. To poskytlo látce další potenciál – protože mutanti jsou stále v menšině, musí kromě klasických zloduchů čelit také lidské xenofobii. To poskytlo motivaci i Magnetovi – zatížen vzpomínkami na rodinu, kterou ztratil v Osvětimi, vidí nepřátelsky naladěné lidstvo jako hrozbu pro „svůj“ druh.

Když série v roce 1966 skončila kvůli nízké prodejnosti, ujal se jejího znovunastartování Dave Cockrum, který řady mutantů rozšířil mimojiné o malého chlupatého Kanaďana s úžasnými regeneračními schopnostmi, nezničitelným kovem obalenou kostrou a třemi ostrými břity, podle potřeby vyrážejícími z každé ruky. Wolverine platil v partě za problémový element, podobně jako Sawyer ze Ztracených – pohrdal autoritami, odmítal poslouchat vůdce skupiny Cyclopse (kterému se navíc snažil odloudit přítelkyni), téměř s nikým se nesnesl a při každé příležitosti se chtěl porvat; nezřídka i se členy vlastního týmu. Fanouškům se ale zalíbil, a tak se časem dočkal vlastní série.

Wolverineovo skutečné jméno je James Howlett. Narodil se v bohaté rodině ve druhé polovině 19. století jako neduživý chlapec. O své mutaci se dozvěděl ve chvíli, kdy mu násilnický správce zavraždil otce – v malém chlapci se probudila zuřivost a vraha zabil drápy, které mu náhle vyrazily z rukou. Událost měla za následek sebevraždu jeho matky a falešné obvinění z mnohonásobné vraždy. James utekl i s kamarádkou z dětství do Britské Kolumbie, kde pod falešným jménem Logan nastoupil na práci v dole. Při tvrdé práci se rozvíjely jeho regenerační schopnosti (díky nimž vypadá tento 120 letý muž na 45) a divoká povaha. Když musel odejít z Britské Kolumbie, žil nějaký čas v divočině, se smečkou rosomáků (anglicky wolverine). Po návratu do civilizace si prošel mnoha peripetiemi v armádě, tajné službě, Japonsku, kde se stal samurajem, a nakonec se stal obětí vládního experimentu „Zbraň X.“ Ten spočíval v tom, že malého Kanaďana strčili do nádrže s vodou a obalili mu kostru nejtvrdším kovem na světě – adamantiem. Což mělo také neblahý vliv na Loganovu paměť. Poté, co novopečenému agentovi s přezdívkou Wolverine nevyšla jedna z prvních vládních zakázek (výše zmíněný pokus o odchycení Hulka), byl naverbován Profesorem Xavierem do řad X-Men. Skupinu na chvíli opustil poté, co mu záporák Magneto vysál adamantium z těla, následkem čehož Wolverine na čas přišel o schopnost regenerace.

Wolverine se jeden čas skrýval na asijském ostrově Madripoor, ovládaném podsvětím. Třebaže pracoval jako bodyguard pro šéfku jednoho z gangů, nikdy se nestal jejím zabijákem. Wolverine má totiž morální zásady, stejně pevné, jako byla kdysi jeho kostra. I když na zabíjení má patřičný talent i žaludek. Logana totiž občas ovládne jeho zvířecí část, která z něho dělá běsnící monstrum, což si nejvíce užil za válek, jimiž během svého dlouhéhoživota prošel. „Nikdo nebyl stejnej po tom, co viděl, jakejch zvěrstev sem schopnej, když ve mně vzkypí krev.“ I když se svou animální stránku snaží kontrolovat, nakonec ji stejně ve vypjatých situacích nechá vyhrát, protože duševní neklid k Wolverineově postavě prostě patří.

V roce 2000 zabodoval Bryan Singer (Obvyklí podezřelý, Nadaný žák) adaptací komiksových X-Men. Singer se skupinu supermanů pokusil ukázat v lidštější, civilní podobě, převážně se však film soustředil jen na samotného Wolverinea. Právě jeho obsazení bylo nejvíce očekávané. A nakonec také nejvíce šokující. Bývalý baleťák Hugh Jackman byl vysoký, pohledný a ve výsledném filmu také poměrně málomluvný. I přes tyto změny měl film úspěch, takže si o tři roky později vyžádal pokračování (X-Men 2, 2003) které se mimo jiné zabývalo i Loganovou minulostí. Respektive tou částí, v níž získal svou adamantiovou kostru. Třetího dílu s názvem X-Men: Poslední vzdor (X-Men: The Last Stand, 2006) se ujal rutinér Brett Ratner, jenž pohřbil Singerův koncept a z dobře vykreslených postav udělal ploché bouchače. V současnosti se něco více o Wolverineově životě (jak ho vidí Hollywood) dozvíme 30. dubna, kdy nám Gavin Hood ve filmu X-Men Origins: Wolverine ukáže, jak se ze zbohatlického dítěte stane obávaný vraždič.