Původně posměšný termín spaghetti western se vztahuje k úctyhodné sérii zhruba šesti set filmů, datovaných přibližně do let 1964 – 1975. Ačkoliv velká část z nich již dávno upadla v zapomnění, některé patří mezi to nejlepší, co bylo v rámci filmového westernu natočeno. Níže si představíme právě ty, které by pro svou kvalitu rozhodně neměly ujít pozornosti každého zájemce o snímky z Divokého západu.
Pro hrst dolarů (Per Un Putno Di Dolari, 1964, režie: Sergio Leone)
Úvodní snímek tzv. dolarové trilogie. Sergio Leone poprvé režíruje western, označovaný jako první významný spaghetti (chronologicky patří někam do třetí desítky). Jedná se o remake japonského snímku Tělesná stráž, který ukazuje, jak se dá vydělat na dvou znepřátelených skupinách, pro něž je jedno město příliš malé. Pro hlavní roli se uvažovalo o takových jménech jako Bronson nebo Fonda, nakonec jí však přijal málo známý Clint Eastwood, který zde nakročil k budoucí hvězdné kariéře.
Pro pár dolarů navíc (Per Qualche Dollaro In Più, 1965, Sergio Leone)
Dolary podruhé, tentokrát pořízené za výrazně vyšší rozpočet. V hlavní roli opět Eastwood, znovu vybavený doutníkem, pončem a chřestýšem na rukojeti revolveru. Scénář mu navíc přihrál plnohodnotného parťáka. Toho si zahrál další významný představitel žánru, Lee Van Cleef. Oba tu mají společnou profesi lovců lidí a při prvním setkání si do oka zrovna nepadnou. Nicméně záhy usoudí, že v honu za obávaným banditou bude lepší se spojit a o odměnu za jeho dopadení se rozdělit. Kromě možnosti výdělku je navíc ve hře i pomsta.
Velký klid/Velké ticho (Il Grande Silenzio, 1966, Sergio Corbucci)
Ze zaprášených prérií se tentokrát přesuneme do sněhem pokrytých hor. Ty slouží jako studené útočiště pro chudáky, na jejichž hlavu byla vypsána odměna. A po ní pase nelítostný lovec lidí Loco, kterého vynikajícím způsobem ztvárnil Klaus Kinski. Tomuto naprosto amorálnímu ničemovi zkříží cestu němý pistolník, mistrovsky ovládající poslední výkřik zbrojní technologie, automatickou pistoli. Chcete vědět, jak jejich vzájemný souboj dopadne? Přesvědčit se můžete v tomto filmu, který patří mezi to nejdepresivnější, co dal spaghetti western světu.
Tenkrát na západě (C´est Una Volta Il West, 1968, Sergio Leone)
Herny Fonda a Charles Bronson se nakonec do Leoneho filmu přeci jen dostali. Výsledek? Snímek mnohými považovaný za vůbec nejlepší western všech dob. V rámci sub-žánru je poněkud neobvyklým tahem značný prostor pro ženskou postavu, zde hranou krásnou Claudií Cardinale. Škoda jen, že se neuskutečnilo režisérovo přání o obsazení tří protagonistů jeho předchozího westernu. V úvodní scéně na nádraží se totiž za příznivější konstelace hvězd mohli v roli tří pistolníků na nádraží objevit Eastwood, Van Cleef a Wallach.
Hodný, zlý a ošklivý (Il Buono, Il Brutto, Il Cattivo, 1966, Sergio Leone)
Chronologicky závěr, dějově prequel dolarové trilogie. Eastwood, Van Cleef (tentokrát v záporné roli) a nově Eli Wallach se tu střetnou během americké občanské války. Nejde jim ovšem o boj za některou ze znepřátelených stran, ale o poklad, ukrytý na hřbitově. Co do kvality i úspěchu u diváků snímek překonal své předchůdce a dodnes se bez něj neobejde žádný žebříček nejlepších westernů. Skvělá bitevní scéna na mostě či geniálně gradovaný závěrečný souboj všech proti všem jsou jen některé z širokého arzenálu jeho zbraní.
Django (Django, 1966, Sergio Corbucci)
Na režisérské stoličce opět Sergio, tentokrát ale Corbucci. Většina spaghetti westernů se odehrává v horkém prostředí, tady ale po slunci není ani stopy. Pod šedou oblohou není nic než bahno. Jím se vleče válečný veterán Django, na rameni sedlo, za sebou rakev na laně. Cesta ho zavede do města s poetickým názvem Dead City, kterému železnou rukou vládne další pamětník občanské války, major Jackson. Stojí v čele početné skupiny tuctových lumpů a z nově příchozího si těžkou hlavu nedělá. Tedy do doby, než se ukáže, co má vlastně Django ve své rakvi.
Ringo se vrací* (Il Ritorno Di Ringo, 1965, Duccio Tessari)
Variace na Homérovu Odysseu, zasazená do westernových kulis. Kapitán armády Unie Brown se po občanské válce vrací domů a těší se na teplo rodinného krbu. Na místě ho však čeká nemilé překvapení. Svými známými je považován za mrtvého, jeho žena navíc žije s obávaným vůdcem místního gangu. Kapitán stejně jako jeho řecký předchůdce přijme roli chudého tuláka. Trpělivě, krok za krokem se připomíná svým přátelům, shání spojence a připravuje se na závěrečné zúčtování.
* oficiální český název neexistuje
Velká přestřelka (La resa dei conti, 1966, Sergio Sollima)
Třetí Sergio do party. Pod taktovkou režiséra Sollimy se na scéně opět objevuje Lee Van Cleef. V rodných Spojených státech se protloukal těžko, ovšem účinkování ve spaghetti westernech z něj záhy udělalo hvězdu. I v tomto případě představuje lovce lidí, kterého to ale tentokrát táhne do politiky. Aby získal podporu, přijme nabídku bohatého rančera vyrazit ještě jednou do terénu a dopadnout uprchlého vraha. V průběhu pronásledování se ale ukazuje, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá.
Kulka pro generála (El Chuncho, Quien Sabe?, 1966, Damiano Damani)
Život v Mexiku začátkem minulého stoleté byl všechno, jen ne nudný. Ve víru nekonečných revolucí není až takový problém trochu obohatit vlastní kapsu. A přesně to má v plánu banda vedená bratry Chunchem a Santem. Přepadnou vlak se zbraněmi, které chtějí prodat jednomu z revolučních generálů. Akce se podaří i díky jednomu z cestujících, slušnému americkému chlapíkovi, který vypadá jako cokoliv, jen ne zločinec. Takový talent samozřejmě nemůže zůstat nevyužit a pasažér se tak rázem stává členem skupiny nebezpečných banditů.
Hlavu dolů/Kapsy plné dynamitu (Giu La Testa, 1971, Sergio Leone)
Poslední Leoneho samostatný western diváka zavádí do revolučního Mexika. Právě sem míří kroky irského experta na výbušniny. Jeho cestu zkříží na první pohled tuctový silniční lupič, záhy poněkud konsternovaný Irovým sebevědomím. Také si ovšem uvědomí, že muž jeho schopností by se znamenitě hodil pro pěknou a výdělečnou loupež v bance. Dvojice proto míří do města, kde se ona budova nachází. Každý z nich sleduje své specifické cíle a vlastní plány, ovšem jejich společná cesta může mít důležitou úlohu pro další vývoj revoluce.
Napsat komentář