Jaký byl minulý rok? (3/4)

Červenec

Začaly prázdníny a to znamená pro filmové fajnšmekry jediné: Vary! V roce 2008 už po třiačtyřicáté vedly všechny cesty do Karlových Varů na festival plný filmů, hvězd, klubů a tradičně špatného počasí.Ze známých tváří se po zeleném koberci prošli například Robert DeNiro, Danny Glover (který přivezl dva filmy, hudebního Honeydrippera a komedii Prosíme přetočte) či Brenda Blethyn (známá jako Bílá vdova nebo maminka Bennetová z nové Pýchy a předsudku), která zasedala v porotě.

Ale nejvíc se předvedl Christopher Lee, legendární britský herec, který za druhé světové sloužil u rozvědky, znal lidi, kteří udělali atentát na Heydricha (kdo z nás je umí vyjmenovat?) a zazpíval Prodanou nevěstu v češtině s minimálním přízvukem. To všechno jsme se o něm dověděli na akci zvané Master Classes, festivalové novince tohoto roku. Ta spočívala v tom, že se ve stanu kapitána Morgana vedle Thermalu měli návštěvníci festivalu možnost setkat s různými osobnostmi světové kinematografie.

Čeští filmaři byli k zastižení na Čaji o třetí, kde se to také zajímavými tvářemi jen hemžilo. Helena Třeštíková vyprávěla o Reném (třeba kterak ji vykradl) a řekla, že lidi o kterých točila jen tak neopustí. Také všechny tři Pusinky Sandra Nováková, Petra Nesvačilová i Marie Doležalová byly sdílné ohledně natáčení v depresivním prostředí i ne vždy ideálních vztahů na place, zato Karlu Rodenovi se do povídání moc nechtělo, takže o Hlídači č.47 mluvil hlavně režisér Filip Renč.

Celebritami se hemžily i festivalové znělky, černobílé etudky na téma ,,jak se vede Křišťálovým glóbům u jejich majitelů“. Miloši Formanovi slouží jako drtič prášků, Danny DeVito jím umlčuje telefon, Věře Chytilové se rozbil a marně ho slepuje, a Harveymu Keitelovi spadl na nohu (,,Shit happens“ ).

Nabídka filmů byla tradičně bohatá. Premiéru si tu odbyla očekávaná Bathory Juraje Jakubiska, nejdražší film s českou účastí. Výsledek nebyl takový průšvih, jak někteří čekali, ale mohlo se z toho vytěžit víc, zvlášť když měl režisér v hlavních rolích k dispozici takové herce jako Anna Friel a Karel Roden.

Zvědavost budil také film I´m not there, netradičně pojatý životopis Boba Dylana natočený experimentátorem Todem Haynesem. Napravený bouřlivák a kazatel (Christian Bale), herec, kterému se rozpadla rodina (Heath Ledger), rocková hvězda první velikosti se všemi neřestmi, které k tomu náleží (Cate Blanchett!), malý černošský tulák (Marcus Carl Franklin), desperát (Richard Gere), ale i nespoutaný básník (Ben Whishaw), ti všichni reprezentují různé stránky a životní fáze mnohoznačné zpěvákovy osobnosti.

A z Cannes sem dorazil animovaný Valčík s Baširem, film, o který byl tak velký zájem, že se musela přidat jedna projekce. Izraelský režisér Ari Folman v něm vzpomínal na libanonskou válku a na tragický masakr palestinských civilistů za přihlížení izraelských ozbrojených sil. Animace dala filmu ráz hodně temné noční můry, a násilné scény díky ní ještě více vynikly, nenechávajíc nikoho chladným. Hrobové ticho, které se po projekci rozhostilo, mluvilo za vše.

Zato Prosíme přetočte Michela Gondryho bylo něco úplně jiného. Příjemná komedie o partičce kamarádů, kteří přijdou o všechny kazety svojí videopůjčovny a aby krachující podnik zachránili, rozhodnou se veškeré filmy natočit znovu, se hemžila skvělými herci (Jack Black, Mos Def, Danny Glover nebo začínající Melonie Diaz) a vyprávěla o fandovském nadšení a lásce k filmu, tedy citu, který všichni kinofilové důvěrně znají.

Sekce Nový Hollywood II nabídla klasiky jako Francouszká spojka, New York, New York nebo McCabe a paní Millerová. Půlnoční filmy zase představily skvosty britské hororové tvorby (i Drákulu v podání Christophera Lee) a kdo neměl o půlnoci náladu na hrůzu, mohl si užít Večerníčka (Křemílek a Vochomůrka po celodenním festivalovém běsnění, to je zážitek na který se nezapomíná). Bylo toho opravdu hodně a kdo nezažil, nepochopí.

Srpen

Poslední prázdninový měsíc s sebou přinesl dvě nejočekávanější premiéry roku. Mamma mia! i Temný rytíř vtrhli do českých kin současně a stali se suverénními hity (nejen) sezony. Prosluněný muzikál Phillidy Lloyd vyprávějící o dívce, která chce před svatbou poznat svého otce, měl všechno, co má letní oddechovka mít. Krásné prostředí prosluněného Řecka, sympatické herce s pěveckým nadáním (Meryl Streep, Colin Firth, Pierce Brosnan, Julie Walters a další) a co je pro muzikál nejdůležitější, chytlavé písně, o které se sice už před nějakým časem postarala Abba, ale které nestárnou.

Naopak temný byl výlet do světa nejnovějšího batmanovského filmu. Tvůrci v čele s režisérem Christopherem Nolanem přitvrdili a takřka ve všem překonali vynikající předchozí díl. Největším trumfem snímku byl maniakální Joker v neméně maniakálním podání Heatha Ledgera (je velká škoda, že se od něj už dalších rolí nedočkáme). Právě úchylný klaun vnášel do filmu nezbytné překvapení a nepředvídatelnost, díky čemuž diváci v kině jen tiše seděli a netušili, co bude dál. Vzácný to pocit. Další velké plus oproti minulu představovala Maggie Gyllenhaal v roli netopýrovy lásky, která byla mnohem lepší a pro roli vhodnější než původní Katie Holmes. Zkrátka a dobře, bylo to super a jsme zvědaví na trojku.

Zaválel také VALL-I, další skvost studia Pixar. Malý robůtek, který neúnavně uklízel Zemi plnou odpadků a po večerech se dojímal u Hello Dolly, aby se následně zamiloval a pomohl degenerujícímu obtloustlému lidstvu zpět na rodnou planetu, odzbrojil jak děti tak dospělé. Svižný film spojující postapokalyptickou sci-fi, romantickou komedii i ekologické varování se nevidí každý den.

Pobavit zřejmě chtěli i Eddie Murphy a Adam Sandler, ale ani Seznamte se s Davem ani Zohan: Krycí jméno kadeřník bohužel nezměnili směr, kterým se oba komedianti (škoda toho slova) vydali v posledních letech, tedy humor povětšinou trapný. Záhadou tak zůstává účast Judda Apatowa na Sandlerově filmu, protože jeho talent na snímku nezanechal stopy. Murphy i Sandler bohužel dokázali, že talent který se u prvního projevil v muzikálu Dreamgirls a u druhého v romantickém filmu Opilí láskou, zůstává nevyužit. Škoda pro ně i pro diváky.

Září

4.9. Přestože tento den mělo premiéru více filmů, chodilo se vlastně jen na dva. Cesta do středu země byla dětská komedie s Brendanem Fraserem, která byla kupodivu lepší než Mumie 3. Hellboy 2 byl taky ´větší´ projekt, přesto se na něj nechodilo tolik. Na vině je samozřejmě Temný rytíř, který tak neúmyslně ´zabil´ svého, hodně dobrého kolegu. Škoda, tohle se spíš mělo stát Fantastické čtyřce.
Strach(y) ze tmy jsou povídkovým animovaným filmem s proměnlivou kvalitou. Každou část dělal jiný autor a naštěstí každá se drří nad průměrem. Některé víc, některé míň.
To Dvanáct Nikity Michalkova vyhrává bezkonkurenčně titul o nejlepší film, který nikdo neviděl. Ani my ne, takže vás odkážeme do kina. Už ho budou dávat jen v klubových kinech, kde si ho užijete nejvíce.

11.9. Do kin konečně dorazil dlouho očekávaný Tobruk. První český čistě válečný film nezklamal a i přes relativně malý rozpočet ukázal, co jsme chtěli vidět. Výborné herce, skvělé akční scény, výborné audiovizuální zpracování a neméně horší režie Václava Marhoula. Další povedený český film.

18.9. A další válečný film. Tentokrát se se svou minulostí vypořádávají poláci v čele s Andrzejem Wajdou. Při masakru v Katyni zemřel jeho otec a pro režiséra se tak materiál stal až příliš osobním. Rozhodně ne špatný film, ale bohužel ne tak dobrý, aby v tak velké konkurenci, jaká tento rok byla, obstál.
Ve stejný den se do kina bohužel dostal i pilotní díl nového Star Wars seriálu. Víc by mu to slušelo na obrazovkách.
To Tropické bouři to na plátnech kin slušelo znamenitě. Neskutečně vulgární, vtipná a zábavná akčně komediální jízda. Černý Robeert Downey, tlustý Cruise, akční Stiller a trailery na trháky, které nikdy neexistovaly. Jedna z nejvtipnějších věcí roku.

25.9. Poslední premiérový den v měsíci a za zmínku stojí jen jediný film. Kauza Litviněnko je dokument, který se Litviněnkovi překvapivě moc nevěnuje. Zato popisuje dost otřesný stav ruské armády, jak to bylo s vraždou jedné slavné novinářky a kdo vlastně bombardoval ruské paneláky plné civilistů. Z filmu je dost cítit snaha nacpat do něj všechno, protože režisérovi je jasné, že by se mohl co nejdříve také napít čaje s příchutí polonia.