Godzilla/Probuzená zkáza (Gojira) – Největší z filmových monster – recenze

Několikrát zničila Tokio, rozdala si to s King Kongem, tříhlavým drakem, létajícími želvami, mechanickou dvojnicí, dvojnicí z amerického remaku, mimozemšťany a ještě spoustou dalších potvor. Objevila se ve čtyřiadvaceti filmech, bezpočtu parodií i ve vlastním kresleném seriálu. Mnohokrát zachránila svět a hned při svém prvním zjevení přinesla i morální poselství – v té době ale ještě jako „záporák“. Řeč je o nejslavnějším japonském monstru, Godzille.

 godzilla

Jedenadvacet let poté, co jistý lidoop zdemoloval Manhattan, se japonský režisér Iširo Honda rozhodl podobným způsobem zmasakrovat Tokio. Na rozdíl od King Konga, který představoval spíše povrchní popcornovou zábavu, byl jeho monster film Godzilla/Probuzená zkáza  jasně formulovanou protiválečnou agitkou, odsuzující jaderné zbrojení a válku vůbec.

Po testech jaderných zbraní se u japonského souostroví začnou ztrácet rybářské lodě. Poté, co se během hurikánu vynoří z moře cosi, co na ostrově Ótó zničí jednu vesnici, je vytvořena zvláštní vyšetřovací komise, která odhalí hrůznou skutečnost – atomové výbuchy probudily dva miliony let starého, padesát metrů vysokého a dvacet pět tisíc tun vážícího radioaktivního dinosaura, jehož život má zřejmě jediný smysl – destrukci všeho, co nalezne po svém vynoření. Monstrum je zcela nezničitelné a Japonsko ovládne smrt a strach. Pouze mladý vědec, jednooký samotář Serizawa, nalezne způsob, jak Godzillu zničit, znamenalo by to ale dát světu nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vidělo. Jak dopadne toto morální dilema?

godzilla2

I když jsou monstr-filmy vnímány ve stereotypu „velká destrukce=velká zábava“, Godzilla využívala subžánr k zobrazení válečných hrůz, jakou bylo zničení Hirošimy nebo bombardování Drážďan. Atmosféra filmu je o to hutnější, že se odehrává v době poválečné a těchto prvků je zde využito hojně – obyvatelé očekávají další sérii hrůz („Zase do krytu? To je mizérie…“), hlavní hrdina má jako památku z války pásku přes oko a celkově film více než blockbuster připomíná ponuré válečné drama – dlouhé záběry na hořící město a matka, čekající s oběma svými dětmi na smrt patří k těm nejpůsobivějším scénám.. Útoky Godzilly probíhají navíc zásadně v noci a její řádění je připomínkou právě oněch ničivých náletů.

Na rozdíl od King Konga, vyplašeného zvířete, spíše zmateného a nešťastného, než zlého, je Godzilla přímočarým ztělesněním zla. Na město útočí bez motivu a bez potřeby jakékoli záminky, auru něčeho temného a zlého přiživuje fakt, že až na dvě scény (které vypadají jako z filmu Karla Zemana) se Godzilla objevuje výhradně v noci, jako temná silueta, vznášející se nad městem. O nutnosti jejího zničení není nejmenších pochyb, problém nastává u volby menšího zla – je správné zveřejnit v zájmu dobra zbraň ultimátního ničení? Je lepší zničit jedno zlo a poskytnout světu další, mnohem strašnější? Volba vědce Serizawy odráží případ Hirošima-Nagasaki. Vyřazení silného soupeře z boje mělo strašlivé následky jak v aktuálním momentě, tak i do budoucna. A navíc, jak říká v závěru jedna z postav, co když se přes to všechno objeví ještě další Godzilla?

Hodnoceni: 90%

Režie: Iširó Honda
Hraji: Takaši Šimura, Kin Sugai, Iširó Honda, Kenji Sahara
Japonsko, 1954, 98 min

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *