Silent Night, Deadly Night 2 – Opakování matkou nudy – recenze

Sequel ke svižnému slasheru, kde lehce vyšinutý mladík v oděvu Santa Clause rozdával nikoliv radost, ale pádné rány sekerou. Nakonec to s ním špatně dopadlo, nicméně se našel někdo, připravený v zajímavé tradici pokračovat. Ten někdo je Ricky (Freeman), bratr původního zabijáka, který dostal prostor už v prvním filmu.

silent 1

Od krvavého řádění jeho sourozence uplynula již nějaká doba a Ricky momentálně dlí v ústavu pro duševně choré. Zde dostává návštěvu psychiatra, kterému vypráví jak o svém bratrovi, tak o vlastním dosavadním životě. Divák záhy zjistí, že v téhle rodině nepadá hruška daleko od jabloně a sleduje události, které Rickyho dovedly do léčebny.

Aby toho ale nebylo málo, Ricky se nakonec dostane ven, opatří si stejný červeno-bílý outfit jako nebožtík bráška a s nástrojem na štípání dřeva a dalších organických hmot vyráží dokonat to, v čem protagonista prvního dílu selhal. Vánoční zlo tak znovu vesele ožívá.

Snímek spadá do doby slasherům zaslíbené, tedy osmdesátých let. Vraždy jsou od sebe poměrně odlišné, byť ne tak vynalézavé jako v předchozím díle. K nezapomenutelným pasážím patří třeba Rickyho procházka po ulici malého města, při níž náhodně zabíjí lidi v dosahu. Sice se sníží k použití palné zbraně (což se ve slasheru tolik nenosí), jenže způsob jejího získání tuto skutečnost bohatě vyvažuje.

silent2

Pokud se film drží přímo osudů hlavního hrdiny, má docela slušný zábavný potenciál. Nedosahuje sice kvalit předchozího dílu, ale rozhodně spadá mezi to lepší, co slasher svým fanouškům nabízí. Velkou zásluhu na tom má i Eric Freeman v hlavní roli, jeho urputný výraz si lze jen těžko neoblíbit. Sympatie mu navíc získává fakt, že jeho první oběti si svůj osud plně zasloužili. Když se Ricky pustí do mladíka rušícího v kině, mále jsem začal hlasitě skandovat jeho jméno.

Jenomže stejně jako bitevní loď Yamato narazila na americké letectvo, potkal se tento sice nikterak výjimečný, ale stále solidní slasher s nemilým problémem. Jak padlo výše, Ricky na začátku vzpomíná také na svého bratra. Pro pochopení některých dalších události to má svůj význam, jenže zvolenou formu nepovažuji za šťastnou.

Tvůrci totiž sáhli po záběrech z prvního dílu. Na tom by ještě nebylo nic tak hrozného, kdyby se jednalo o několik málo záběrů. Jenže tady se šlo s recyklací tak daleko, že by ochránci přírody vytáhli láhev šampaňského. Staré záběry sledujeme, s občasnými pohledy do Rickyho cely v léčebně, skoro do poloviny filmu. Znovu zhlédneme těžké dětství obou bratrů, stejně jako velkou část vražd staršího z nich.

silent3

A tady máme velký problém, i když záleží na úhlu pohledu. Jestliže uplynula od zhlédnutí prvního dílu větší časová mezera, není zas tak špatné si některé věci připomenout a navíc si znovu užijete ty nejlepší scény. Ovšem pokud máte, stejně jako autor těchto řádků, ve zvyku sjíždět slasherové série v rychlém sledu, pak vás opakované sledování téhož dost možná naštve. Navíc – myslím si svoje o někom, kdo namísto natočení nových scén sází v tak velkém počtu na už jednou pořízené.

Z toho důvodu doporučuji jediné – pokud se vám první Silent Night, Deadly Night líbila, dejte si před pokračováním delší pauzu. Máte-li rádi staré slashery, pak zřejmě nebudete zklamáni. Ostatně, v kolika filmech můžete sledovat, jak Santa Claus se sekerou pronásleduje jeptišku na kolečkovém křesle? Za nadbytečné využívání starých záběrů však výsledné hodnocení, navzdory vysokému zábavnému faktoru celého filmu, z mé strany lehce klesá.

Hodnoceni: 50%

Režie: Lee Harry
Hraji: Elizabeth Kaitan
USA, 1987, 88 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *