Aenigma: kolekce hororového odpadu

Nově v trafikách: Nevěřil jsem že to řeknu, ale raději bych vyčistil celu onanujícího psychopata, než se znovu podíval na tohle.

Král Béčkového hororu Lucio Fulci mě tímhle svým jednadvacet let starým snímkem dost zklamal. Hned v úvodu se seznámíme se zakřiknutou dívkou, která krásou zrovna neoplývá a na kterou její spolužáci uchystají léčku. Jak už to ve filmech bývá léčka se zvrtne a dívka skončí v komatu. Ani koma ji však nezabrání v tom, aby se pomstila všem co jí ublížili. Částečně se vtělí do jiné spolužačky a potom se mstí někomu úplně jinému a takhle snímek pokračuje až do konce svých nudných šestaosmdesáti minut.

Moc keců a málo vražd a když už někdo umře, tak to není ve Fulciově pověstném gore stylu, ale spíše se škrtí a vypadává z okna. Jediná horší smrt bylo udušení šneky a slimáky, což bylo sice hezky udělané, ale naprosto nesmyslné. Funci vsadil hlavně na atmosféru a to mu nevyšlo.

Její nalíčení v nemocnici je opravdu precizní a jizvu na tváři by ani dnes neudělaly lépe, ale to je tak všechno.

Jediné dobré scény jsou na konci v márnici, ale i ty se zdají jaksi nedotažené.

Hudba je obstojná. Až na první a poslední píseň Head over heels performed nijak nevyniká ani neruší. U jedné scény dokonce zazní metal a za to dávám Fulciovi dík.

U nás snímek vydal v listopadu FILMag a nejhezčí je na něm obálka.

Pár slov na konec: Aenigma je spíše taková zajímavost pro hororové fajnšmekry, ale ani ty nějak zvlášť neoslní.

Ředitel ústavu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *