Velký Gatsby (The Great Gatsby) – Opulentní, barevný, bez emocí – Recenze

CZ Premiéra: 16.5.2013

Nejnovější adaptace americké literární klasiky Francise Scotta Fitzgeralda se ujal Baz Luhrmann (Moulin Rouge, Austrálie), což byla asi nejlepší možná volba hned po Joe Wrightovi, protože zaručovala, že výsledek bude naprosto odlišný od tradičních románových adaptací, a že bude výrazně vyčnívat i mezi staršími verzemi Velkého Gatsbyho – povětšinou nudných k uzoufání. Luhrmann tak svůj film vyšperkoval značnou dávkou dynamičnosti, barvitým vizuálem a současnou hudbou. Přestože se děj dramatu z dob amerického jazzového věku odehrává v roce 1922, na soundtracku bez problému burácejí mimo jiné i Jay-Z, Kanye West či Beyoncé.

gatsby

Nick Carraway (Tobey Maguire) se vydává do New Yorku, aby se stal makléřem na Wall Street, a ubytuje se v zarostlém domku vedle luxusního sídla tajemného pana Gatsbyho (Leonardo DiCaprio), který každý víkend pořádá okázalé večírky, kam se slézá celé okolí, aniž by kdokoli z bujaré společnosti hostitele kdy viděl. Nickovi se přesto podaří navázat s Gatsbym osobnější kontakt a stanou se přáteli. Mezi další Nickovy známé patří dávný kamarád ze studií Tom Buchanan a jeho žena Daisy, Nickova sestřenice. Ukáže se, že Gatsby a Daisy bývali kdysi milenci a Nick se stane prostředníkem jejich pokusu o restart dávného vztahu…

Nutno poznamenat, že snímek se odehrává v přehnaně estetickém, zcela nerealistickém a maximálně nablýskaném světě prokalených nocí bez následné kocoviny, kde jsou všichni krásní, upravení, učesaní a ve věčně nažehlených kostýmech. Kde neexistují zpocené košile, zkažené zuby, a i když vás porazí auto, tak vypadáte, jako by vás na tu silnici naaranžoval tucet vizážistů. Vše je dobové kromě večírků – ty připomínají spíš současné diskotéky a kluby. Na to všechno se skvěle kouká a Luhrmannovy audiovizuální excesy patří dle očekávání k tomu nejlepšímu z celého filmu. Skoro jsem litoval, že jich není víc.

Do všeho toho pozlátka a množství sytých barviček je ale zasazen příběh, který je příliš nevýrazný a primitivní, až je skoro div, co na něm mohlo trvat tak dlouho, že film dosahuje dvou a půl hodinové stopáže. Oproti knižní předloze byl Luhrmann nucen občas krátit, ovšem nijak zásadně, a film jede poměrně přesně podle románu. Stříhat se mohlo klidně mnohem víc – např. Gatsbyho obchodní partner Meyer Wolfsheim nemá pro děj žádný přínos. Celé zarámování děje tím, že ho Nick vypráví svému psychiatrovi ve formě flashbacků doprovázených voiceovery, mi také připadalo nadbytečné a nevhodně zvolené.

gatsby 2

Další problém je v tom, že Gatsby se často jeví spíš jako posedlý psychopat než beznadějný romantik (a DiCaprio navíc předvádí velmi podobný výkon jako v Nespoutaném Djangovi), že hlavní hrdina Nick připomíná v Maguireově podání spíš nesmělého ňoumu, jakým byl Peter Parker, a že i ostatní postavy nejsou nijak zvlášť sympatické, což je ještě podtrhováno jejich znuděností luxusem, hýřivostí, věčnou nespokojeností a nevděčností. Často výrazně chybí vysvětlující motivace k jejich činům a do žádné z postav není možné proniknout dostatečně hluboko na to, abyste si ji oblíbili. Když pak má docházet k emocionálně silným scénám, ty působí vlažně a paradoxně bez emocí – viz. pasáž v hotelovém pokoji, kde si postavy ventilují své city. Což je vážně škoda, protože nejdůležitějším prvkem Velkého Gatsbyho není jeho děj, nýbrž jeho hrdinové.

Na druhou stranu je potřeba herecké výkony vyzdvihnout, pochválit práci maskérů a také kameramana. Dobře funguje orchestrální hudba Craiga Armstronga, a to i vzhledem ke kombinaci s remixy současných popových a hip-hopových skladeb, které jsou ve své záměrné nepatřičnosti výrazným osvěžením. Atmosféra tehdejší doby je navozena velmi dobře, ač hyper stylizovaně.

Už jen Luhrmannův tradiční neotřelý rukopis a audiovizuální dynamický koncept zaručuje, že se divák nebude nudit. Vzhledem k okázalé formě a hereckému obsazení je ale trochu na škodu, že se nepodařilo z nemalého potenciálu vykřesat ještě o něco víc, než sled po sobě jdoucích scének s většinou veskrze zapomenutelnými dialogy. Scén, u kterých se toto podařilo na výbornou, je překvapivě málo, a ty pak vynikají hlavně svou dravou energií (když Nick poprvé přijde na Gatsbyho večírek) nebo začleněním trochy lehkého humoru (když se Gatsby nervózně připravuje na setkání s Daisy). I přes absenci pořádného příběhu a lépe charakterizovaných postav je ale Velký Gatsby zdárnou ukázkou poctivé filmařiny, kterou je potřeba vidět na velkém plátně, protože – jak už jsem zmínil – po audiovizuální stránce je naprosto výjimečný.

Hodnocení: 70%

Režie: Baz Luhrmann
Hraji: Leonardo DiCaprio, Carey Mulligan, Tobey Maguire, Joel Edgerton, Isla Fisher, Jason Clarke, Elizabeth Debicki, Gemma Ward, Callan McAuliffe, Amitabh Bachchan, Jack Thompson, Jacek Koman, Vince Colosimo, Goran D. Kleut, Heather Mitchell
Austrálie / USA, 2013, 142 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *