Pí a jeho život (Life of Pi) – Muž a tygr ve člunu – recenze

CZ Premiéra: 20.12.2012

Hlavním hrdinou je v Kanadě žijící Ind jménem Pí, který vypráví mladému spisovateli svůj životní příběh, aby mu tak dodal inspiraci pro budoucí knihu (snímek má románovou předlohu). Stěžejním bodem jeho vyprávění je zásadní okamžik, kdy se ocitl na záchranném člunu ve společnosti tygra a musel s ním strávit přes dvě stě dnů na širém moři.

První půlhodina je velmi tuctová a nijak zvlášť dobře natočená. Děj klasicky přeskakuje mezi současností a občasnými záblesky do minulosti, kdy Pí jako malý chlapec vyrůstá v zoologické zahradě svých rodičů, jak si po problémech se svým celým jménem volí přezdívku Pí a jak se jeho rodina rozhodne odjet i se všemi zvířaty do Ameriky za lepším životem, což se pro ně stane osudným rozhodnutím. Zajímavý je občasný výskyt prvků magického realismu („Můj otec se narodil s vodou v plicích, tak ho držely za nohy a snažili se ji z něj vyklepat. Díky tomu měl dlouhé tenké nohy a objemný hrudník, což ho činilo vynikajícím plavcem…“), ty ale po třiceti minutách ustoupí snaze o prvoplánová náboženská poselství a triviální metafory.

Zvrat totiž nastává ve chvíli, kdy se loď, na které se plaví Pího rodina i s veškerou zvířenou, potopí ve spektakulární, výpravné a poměrně realisticky drsné scéně natočené jen v pár dlouhých záběrech, přičemž jediný, kdo se zachrání, je Pí a pár zvířat. Ty se mezi sebou dle očekávání zabijí a sežerou, až zbude jen dominantní tygr, chlouba zoo. Celý zbytek filmu se pak až na pár výjimek odehrává pouze v jednom záchranném člunu, téměř se v něm nemluví a jedinou postavou široko daleko je asi sedmnáctiletý hoch. Přestože divák ví, že Pí nakonec strastiplnou cestu přežije, výsledek rozhodně není nuda. Režie je skvělá, přičemž Ang Lee (Tygr a drak, Zkrocená hora) ždímá z potenciálu vzniklé bizarní situace maximum.

V tu chvíli také začnou ty pravé vizuální orgie. Skvělá kamera a cit pro vyvážení barev dělají z filmu oslnivý skvost pro potěchu oka. Asi desítka scén je vyloženě úchvatná. Trikově je snímek těžce na úrovni, neboť ten titulní tygr a mnohdy i další zvířata jsou téměř ve sto procentech případů digitální a skoro vůbec to není poznat! 3D je ku prospěchu věci.

Problém tvoří náboženské motivy. Jednotlivá náboženství se tlučou mezi sebou. Pí vyznává trojí víru, a když v jednu chvíli děkuje za jídlo Krišně, v následující scéně vzývá Boha a pak ještě někoho dalšího, působí to divně. Teorie, že jeho nedobrovolná plavba má být spirituálního charakteru, je zajímavá, avšak nikoli funkční. Myšlenka, že drobné příhody, které ho na cestě doprovázejí, jsou ve skutečnosti božská zjevení, je směšná. Relativně směšně působí i závěr, ve kterém jsou všechny ty jednoduché metafory sáhodlouze vysvětlovány, kdyby je náhodou někdo nepochytil v průběhu. To se tvůrcům moc nepovedlo, je to zbytečně doslovné a vtíravé.

Pí a jeho život rozhodně stojí za vidění (nejlépe na velkém plátně), není totiž mnoho jemu podobných. Plusové body sbírá i za to, že hlavní hrdina je sympatický a překvapivě kvalitní debutující herec a nikoli nepříjemný fracek, kterému byste přáli, aby ho ten tygr sežral.