Malý velký bojovník (Da bing xiao jiang) – recenze

Již 99. film s Jackiem Chanem v hlavní roli se odehrává v roce 227 před Kristem, kdy Čína ještě není jednotná a jednotlivé čínské státy spolu soupeří za účelem získání nadvlády. Někde ve válečné vřavě je i náš hrdina, nedobrovolný bojovník, který ale válčí podle vlastních pravidel. Po celou dobu lítých bojů předstírá smrt, aby pak po jejich skončení bezpečně prohlédl bitevní pole a nabral případná rukojmí. A tentokrát má štěstí. Do jeho spárů padne raněný voják – a rovnou generál nepřátelského státu. Po většinu doby trvání filmu ho proto coby zajatce táhne svázaného za sebou, aby ho mohl ve svém rodném královském městě vyměnit za obdělanou půdu a konečně si splnit svůj sen, pěstovat fazole a rýži v klidu a míru.

Postava vychytralého a nezdolného filuty (takový Švejk čínského filmu) padne Jackiemu Chanovi na tělo jako ulitá a připomene hned několik jeho nejvděčnějších starších rolí. I když už má Jackie svá nejlepší léta za sebou, stále se dokáže mrštně pohybovat a ustát všechny své šílené bojové choreografie, kterých tentokrát není tolik, kolik by se slušelo, ale aspoň za tu trochu budete rádi. Tento film má totiž daleko větší ambice, než jen bavit.

Je štěstí, že Malý velký bojovník pochází skutečně z čínské produkce, a ne z americké. Američané by z něj totiž udělali podřadnou bláznivou komedii, kdežto takhle získal snímek šanci ukázat, že lze protnout poutavý příběh a velmi zábavné charaktery hlavních postav s čínskou válečnou historií. O dokonale využité příležitosti se ale mluvit nedá. Největší problém snímku totiž tkví v tom, že tápe na hranici mezi komediální a tragickou linií příběhu a neví, na kterou stranu se přiklonit. Tak to řeší zlatou střední cestou. Výsledkem tedy není ani vyloženě třeskutá komedie, ale ani historické drama prodchnuté obrazovými orgiemi ve stylu Hrdiny nebo Tygra a draka (na ty by byl stejně potřeba větší rozpočet). Ve skutečnosti je tu od každé z obou variant trochu, přičemž ani jedna nefunguje tak, jak by měla. Když spolu totiž bojují dva následníci trůnu o budoucnost svého rodu, tak jim bouřlivé emoce uvěříte asi těžko, když mezi nimi přitom pobíhá zmatený Jackie Chan, zpívá pitomou písničku a hází okolo sebe kameny.

Malý velký bojovník vypráví příběh o síle přátelství a o důležitosti lásky mezi lidmi, což jsou ta nejvíc klišovitá poselství, jaká kdy lidstvo vytvořilo. Zde naštěstí ale nikdo netlačí na pilu, takže se k vám jistá ponaučení, která z filmu plynou, dostanou v podtextu, pozvolně. Oba hlavní hrdinové totiž putují zemí a potkávají různé skupinky válečníků (v podstatě ty, co je chtějí zabít či zajmout, drsné domorodé barbary a také jednoho medvěda). Některé postavy dostaly málo prostoru, jiné jsou zas pro volnoběh děje naprosto zbytečné a snadno postradatelné. Z každého setkání s nimi ale získá ústřední dvojice nějakou zkušenost, která je posune dál, díky čemuž se dá střídmá hodinka a půl v kině vydržet. Pokud ale nejste zrovna skalní příznivci Jackieho Chana, tak už vám k návštěvě kina moc důvodů nezbývá. Na páteční večer v televizi je to ideální volba, ale jestli dát za veskrze průměrný snímek 150 korun v multiplexu, to už je třeba promyslet.

P.S. Samozřejmě nechybí tradiční zkažené scény, které běží současně se závěrečnými titulky. Sice se vzhledem k vyznění snímku ke zbytku moc nehodí, ale nedejte je tam, když jsou tím nejvtipnějším z celého filmu.

Autor: Jan Varga

55%

Režie: Sheng Ding
Hrají: Jackie Chan, Lee – Hom Wang, Sung-jun Yoo, Peng Lin

2 thoughts on “Malý velký bojovník (Da bing xiao jiang) – recenze

  1. Ahoj můžu se zeptat jak se jmenuje Jackie Chan v tom filmu? Viděl jsem ho ,ale nějak jsem to jméno tam neslyšel 🙂

  2. Myslím, že jméno nemá, respektive ho tam jménem neoslovují. V titulcích je uveden jako The Soldier.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *