Lorax (Dr. Seuss‘ The Lorax) – Mějme rádi stromy – recenze

CZ Premiéra: 15.3.2012

Příběh animovaného filmu od tvůrců vydařeného Já, padouch se odehrává v budoucnosti (asi), kdy neexistují stromy, tráva, ani žádná jiná zeleň. Keře jsou nafukovací a stromy se vyrábějí z plastu. Čistý vzduch si lidé kupují v plastových lahvích od bohatého mega-byznysmena, žijí ve městě obehnaném ocelovými hradbami (a evidentně jim to tak vyhovuje, protože jsou velmi veselí, šťastní, zpívají a tančí) a mnozí z nich zničený a zamořený okolní svět nikdy neviděli. Až jednoho dne se hlavní hrdina, dvanáctiletý Ted, začne pídit po skutečném stromě. Prchne z města, vyhledá tajemnou postavu jménem Jednoráz, a ten mu počne vyprávět svůj příběh o tom, kterak způsobil destrukci přírody a ekologickou katastrofu obrovského měřítka, ve kterém figuruje Lorax, strážce přírody a mluvčí stromů. A ano, je to film pro děti.

Asi nejlépe vystihuje atmosféru filmu tato věta vyňatá z textu distributora: „Lorax je živelná smršť bláznivých akčních gagů a muzikálových čísel, kterou budou vaše děti milovat, protože kdo by neměl rád chlupaté medvídky a zlaté rybky, které vydrží na suchu a ještě k tomu rockují.“ Super!

Je třeba zmínit, že námět téhle bláznoviny pochází od Dr. Seusse, spisovatele dětské literatury, kterého možná znáte jako tvůrce knižní předlohy ke Grinchovi nebo k Hortonovi. Jsou to všechno velmi krátké knížky, jejichž děj musel být dost nastavován, aby vyšel alespoň na devadesát minut filmu. Lorax není výjimkou. Kupodivu se tu nevyskytují Kdovíci ani Kdosice a v českém znění nezní Zdeněk Svěrák coby hlas vypravěče, zato si snímek zachoval signifikantní výtvarnou stránku plnou křiklavých plných barviček, cukrkandlové roztomilosti a několika zajímavých neotřelých nápadů. Těch se ale bohužel nepodařilo z vizuálně působivého prostředí vytěžit dostatek a místo nich je nám předesílán ne moc dobře vyprávěný banální příběh se slabým scénářem.

Zajímavý je ekologický podtext, jenž sem proplul už z původní knížky (proto se tak proslavila). Ale zatímco třeba v Avatarovi byla sdělení o důležitosti přírody podprahová, naprosto funkční a nepletla se do zápletky, zde jsou nám eko-poselství těžkopádně a násilně vnucována prostřednictvím otravných písniček. Všechny je navíc brutálně zabíjí trapný český dabing. Jakkoli se dá diskutovat o kvalitě českého dabingu, zde tvoří tu úplně nejhorší složku celého filmu (a v originále na Loraxe v kinech nenarazíte), následkem čehož bude jeho sledování naprostým utrpením pro kohokoli staršího deseti let. A netýká se to jenom písniček, které v angličtině opravdu nezní špatně. Jedna z hrdinek, dívka s oranžovými vlasy, je nadabována dokonce tak hrozně, že si, pokaždé když promluví, budete podvědomě představovat tu znuděnou holku, co ji dabovala, jak stojí ve skleněné kukani před mikrofonem a tváří se hrozně otráveně.

Navíc to ani není moc velká zábava (pokud nejste zhulení). Mnohým dětem to přitom bude určitě stačit, neboť většina gagů je založená na tom, že někdo odněkud spadne, nebo že se o něco praští. Zas jim ale budou ucházet ekologické narážky. Další problém tkví v nesoudržnosti děje, kterému naprosto chybí logická provázanost. Není jasné, jestli se ekologické problémy týkají celého světa, nebo jenom jednoho města a jednoho údolí. Proč lidé vzduch pijí, místo toho, aby ho dýchali. Z jakého důvodu Jednoráz nenapravil situaci sám a místo toho čekal mnoho let na náhodného dvanáctiletého kluka. Takových dilemat je spousta, smysl to nedává, ale hlavně že se medvídci pitvoří a ryby rockují. Zlo zůstane fatálně nepotrestáno, mnoho postav se chová zle a sobecky, nikdo jim na to nic neřekne a jinou pointu, než že stromy jsou super, to nemá. Animované filmy mám jinak velice rád, tenhle se ale moc nepovedl.