Láska je láska – Velice hořký bonbonek – recenze

CZ Premiéra:19.01.2012

Distributor prezentuje tento nový český film jako romantickou komedii. Nenechte se zmýlit, o komedii totiž nejde ani náhodou. Kdo půjde do kina v očekávání hromady gagů, bude notně zklamán. Film totiž vypráví o třech tragických láskách napříč generacemi, které dopadly veskrze špatně. Plakát k filmu sice hraje optimistickými barvami a herci se na něm usmívají, jako by šlo o nějakou veselohru, výsledek je ale spíš smutný. Pokud to tvůrci mysleli ve skutečnosti pesimisticky a snažili si o navození dojmu, že život je krutý, tak měli k celému projektu přistupovat jinak, nehrát si na to, že točí komedii, a následně ji neprošpikovat pokusy o vtipy, které nevycházejí.

Jednou z hrdinek je osmnáctiletá Maruška (Aneta Krejčíková, kterou jste mohli vidět v roli striptérky v Poupatech – ta holka má talent!) žijící se svým dědečkem Vlastimilem (Petr Nárožný). Je slepá, touží po lásce a žije v naivním světě, kde čeká na krásného prince, který ji bude milovat. Skutečně se do ní jeden chlapec zamiluje, akorát že je to rom, co umývá nádobí v restauraci, kde ona hraje na piano. Nakuká jí, že je modrooký blonďák, ona se do něho zamiluje a on ji vezme na několikadenní výlet k prameni Vltavy v kradeném autě. Dalším párem jsou Zdena a Karel (Stašová a Vetchý), dlouholetí manželé, v jejichž vztahu byste nenašli už ani jedinou jiskřičku. Jestli se ti dva měli někdy rádi, tak to na nich není poznat. Pak jednoho dne zjistí, že jejich dospělý syn je gay. Otec to pochopí, zhrzená matka se ale s takovou informací nehodlá vyrovnat a skálopevně se rozhodne, že svého syna převychová na hetero. (O což se pokouší tím, že synovi podsouvá k posteli porno časopisy, bere ho do bordelu a snaží se mu dohodit dcery svých kamarádek. Všechny tyto scény jsou bohužel nesmírně trapné.) No a poslední pár tvoří zmíněný dědeček Vlastík, jenž se dá dohromady s bývalou spolužačkou (Eliška Balzerová), která si léčí sklerózu a Alzheimera marihuanou.

Prostý příběh bohužel doplácí na naivní scénář a na to, že není žánrově ukotvený. Začíná jako love story, pokračuje jako lehká komedie (ne moc vtipná) a končí jako tragické drama. To proto, že romantické začátky se rozvinou v cosi, co nelze bez spoilerů moc dobře popsat. Děj je jednoduchý a jeho podstatnou část se vlastně nic neděje. A když už se něco děje, tak to ale ve většině případů nedává smysl. Téměř všechny postavy jsou navíc sobečtí idioti, kteří si navzájem lžou, chovají se k sobě nehezky a nejsou schopni akceptovat své blízké takové, jací doopravdy jsou. Hollywoodský konec ve stylu „Co se stalo, stalo se, stejně jsi můj syn/moje dcera a mám tě rád/ráda“ rozhodně nečekejte. Hořké poselství spojené s nenávistí, ignorancí a nepochopením ze snímku přímo čiší. Název filmu, podtitulek „komedie, která vás zahřeje“, ani optimistický trailer nemají tentokrát s vyzněním filmu nic společného.

Světlým bodem je však obsazení. Herecké výkony totiž nejsou vůbec špatné. Eliška Balzerová mě vysloveně bavila a rolí Ondřeje Vetchého je sice zbabělec krčící se pod dominantní rukou své ženy, ale aspoň je to sympaťák a klaďas. O to víc mě pak mrzelo, že se taková herecká sešlost nechala uvrtat do takovéhoto projektu a k takovým scénám, u kterých jsem nevěděl, jestli jsou myšleny vážně, jestli se mám smát nebo trapností přivírat oči, či zdali to mají ti herci vlastně zapotřebí. Příkladem budiž scéna, kdy Vetchý masturbuje u fotbalu, zatímco Stašová si to pravděpodobně ve stejnou dobu dělá vibrátorem, přičemž v pozadí zní písnička Kometa od Jarka Nohavici v podání romského mladíka. Uch! Úplně mi tím tu písničku zkazili. A třeba scéna z nočního klubu je taky strašná.

Dojem naštěstí trošku napravují mladí herci, kteří by byli moc fajn, kdyby však jejich postavy nebyly slaboch, naivka a kokot. Ve vedlejších rolích potěší minimalistický Jaromír Nosek, na druhou stranu postava Rudolfa Hrušínského, který tam nemá jinou funkci než koukat holkám na prsa, je opravdu mizerná a zbytečná.

Režii si odbyl Milan Cieslar, který se Stašovou, s Krejčíkovou a s Nárožným natočil pohádku Dešťová víla a s Vetchým drama Duše jako kaviár), tohle ale nezvládl. Pomalé a kolísavé tempo úmorně dlouhému filmu neprospívá (ten romský hoch se s Maruškou seznámí až v půlce filmu a do té doby se tam nic neděje). Dokonce i hudba je otravná, jelikož střídá akorát veselé, smutné či dojemné motivy, aby divák věděl, jak se má v které scéně cítit. Scénář debutujícího scénáristy Martina Horského je plný nelogičností a dialogů, které trhají uši. (Ty kecy, co má Nárožný, když své dceři kupuje tanga, jsou opravdu hodně mimo. Proč jí je vlastně kupoval on? Zas tak nesoběstačná ta holka nebyla…) Láska je láska není dobrý film a nedívá se na něj moc příjemně. V televizi by možná uspěl, v kině si ale akorát povzdychnete a mrzutě si řeknete, k čemu to vlastně celé bylo…

Hodnoceni: 20%

Režie: Milan Cieslar
Hraji: Petr Nárožný, Eliška Balzerová, Aneta Krejčíková, Ondřej Vetchý, Simona Stašová, Rudolf Hrušínský ml., Petr Vančura, Tomáš Vaněk
Česko, 2012, 108 min

2 thoughts on “Láska je láska – Velice hořký bonbonek – recenze

  1. Hodně ostrá kritika na filmu, při kterém, se bavil celý sál v kině od nejmladší generaci až k nejstarší.

  2. S touhle recenzí vůbec nesouhlasím. Celej sál se dobře bavil a nepřipadala jsem si trapně u žádné scény.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *