Fair Game – Civilní politické drama (Recenze)

CZ premiéra: 5. 5. 2011

Stejně jako se české filmy neustále vracejí k často neblahým historickým mezníkům našeho národa, tak v amerických filmech nám budou ještě hodně dlouho připomínány události během a po 11. září roku 2001. Bylo to bez pochyb hrozivé neštěstí, přesto však existuje mnoho spekulací na toto téma a už se ani pořádně neví, jak to tenkrát proběhlo doopravdy. Svou troškou do mlýna přispěl kontroverzní Michael Moore, tragičnost situace zase vystihl Let číslo 93 i Stoneovo World Trade Center. Po téměř deseti letech od hrozivé katastrofy přichází do kin Fair Game režiséra Douga Limana (Agent bez minulosti, Mr. & Mrs. Smith), který svůj film prezentuje skrze osudy dvou lidí, které dopad útoku ohrozil naopak nepřímo. Vše podle skutečných událostí.


Tou ústřední dvojicí je manželský pár Valerie a Joe Wilsonovi. Valerie je tajnou důstojnicí CIA v oddělení proti šíření jaderných zbraní a Joe je americkým diplomatem pro styk s několika africkými státy. Po útoku na obchodní centrum se oba musejí pořádně otáčet. Právě CIA vyšle Joea coby odborníka do Nigérie, aby prošetřil okolnosti ohledně domnělé zásilky 500 tun uranu na blízký východ, zatímco jeho žena má plné ruce práce s případem šedesáti tisíc „podezřelých trubek,“ zakoupených Írákem. První polovina snímku je silně politická a informativní, pak ale plynule přejde do hluboce lidského dramatu o vážném ohrožení osobní svobody, kde pravda rozhodně nevítězí.

Doug Liman se dotýká mnoha témat, ve kterých má zřejmě jasno. Problémy týkající se Saddáma Husajna a amerického pohledu na terorismus jako takový shrne do jedné věty, naopak dost času tráví nad tématy jako zamlčování pravdy, manipulace s informacemi a osobní hrdost a čest.


Obě hlavní postavy jsou výborně obsazené, Naomi Watts perfektně sedla ambiciózní a starostlivá Valerie, která teprve po bezprostředním ohrožení své rodiny přehodnotí, co je pro ni doopravdy důležité. Sean Penn zas výborně ztvárnil tvrdohlavého a sebevědomého Joea, jenž se drží zuby nehty svého cíle a snahy odhalit veřejnosti pravdu, přestože mu vládní organizace a média neustále hází klacky pod nohy. Těm dvěma uvěříte všechno, včetně zkušeností, dlouholetého soužití, hádek i složitých emocí, neboť jsou plně přesvědčiví. A nejen, že své role zvládli na jedničku, ale navíc jsou svým skutečným předobrazům docela podobní.

V druhé polovině snímku se ostře změní jeho vyznění, to když se místo teroristů stane hypocentrem strachu a ohrožení neustálý tlak médií. Valerii začnou chodit výhrůžné dopisy, anonymní nenávistné telefonáty a její adresa se objeví na internetu. Ze CIA totiž uniknou informace o její skutečné identitě, a to zrovna v ten nejméně vhodný okamžik – právě když se Joe rozhodne bojovat proti větrným mlýnům vydáním článku v novinách o celé pravdě a to samé učiní vystoupením v mnoha televizních talk show. Tím ale spustí lavinu falešných nařčení a útoků na svou rodinu a od té doby je jeho jméno a jméno jeho ženy vláčeno všude možně. Drama se přestane zabývat americkou veřejností obecně a pozornost diváků se omezí na pouhé dva jedince. Ku prospěchu věci. Zejména Valerie najednou přestane být vnímána jako striktní a rázná agentka, ale jako oddaná manželka a pečující matka.


Realističnost scénáře plyne z jeho lineárnosti i ze snahy nepřehánět. To je dobře vidět i na jediné kratičké akční sekvenci z celého filmu, kdy se jedna z vedlejších postav ocitne uprostřed íránské pouliční přestřelky, jenž je zobrazena stroze a minimalisticky. Autenticita nedosahuje takových hodnot jako třeba v případě německého Baader Meinhof Komplex, ale fakta veskrze sedí.

Dougu Limanovi se vyplatilo pojmout Fair Game jako realistické a civilní drama o neobyčejných osudech obyčejných lidí. To tu sice bylo nesčetněkrát a podobné filmy najdete na každém rohu, ale ne s tak inteligentním a poměrně aktuálním scénářem. Filmu by snad slušelo jen lepší zakončení a vynechání několika pasáží, které jsou pro děj zbytečné a navíc vyznívají do prázdna. Příběh samotný je veskrze tuctový, takže jestli se vyplatí kvůli něčemu tento film vidět, tak jsou to herecké výkony Seana a Naomi.

Hodnoceni: 70%

Režie:Doug Liman
Hrají:Sean Penn, Naomi Watts, Ty Burrell, Bruce McGill, Brooke Smith, David Denman, Michael Kelly, David Andrews, Noah Emmerich, Tim Griffin, Geoffrey Cantor, Anand Tiwari, Louis Ozawa Changchien, Harry L. Seddon, James P. Anderson, Sam Shepard, Rebecca Rigg
USA, 2010, 108 min