Alvin a Chipmunkové 3 (Alvin and the Chipmunks: Chip-Wrecked) – Upištění trosečníci – recenze

CZ Premiéra: 22.12.2011

Zatímco většina sériových pokračování dětských filmů končí pravidelně hned na DVD (viz. Lovecká sezóna 3), digitálně animovaní mluvící křečci se i napotřetí dokázali v kinech udržet. Nabídnout toho mohou ale opravdu málo, jedou totiž podle dávno ohrané šablony, díky které se filmy tohoto typu líhnou jak na běžícím pásu. Zatímco v minulých dílech se Chipmunkové stali popovými hvězdami a dali se dohromady s podobně laděnými Chipettkami, tady se nám snaží dokázat, že jsou schopni prozpívat se a protančit i skrz džungli na opuštěném ostrově.

V té se ocitnou coby trosečníci po neblahém incidentu na výletní lodi, když si nedají říct a dál tropí neplechy všeho druhu i přes výslovné zákazy svého lidského páníčka Davida (toho občas oslovují „tati“ a on jim zas říká „děti“ – trošku divné). Na pláž ostrova vlny vyplaví i Davida samotného a sním i zákeřného manažera z předešlých filmů. Ten se celý film producíruje pouze v kostýmu kačeřího maskota, což asi mělo být vtipné, ale nějak to nevyšlo. A tak je to i se vším ostatním. Tento film prostě není vtipný. Není ani dobrý. Nudily se u něj i děti (a že jich v tom kině bylo).

Z nějakého divného důvodu je holčičí trio Chipettek nadabováno slovensky. A vzhledem k jejich upištěným vysokým hláskům jim není moc rozumět. Když se rozezpívají, tak to trhá uši. Zacpat si je nepomáhá, zkoušel jsem to. Písničky z jejich repertoáru navíc nejsou ani moc chytlavé a všechny ty taneční a pěvecké scény (především ze začátku jich je požehnaně) slouží jedinému účelu – natáhnout děj alespoň na hranici devadesáti minut. Animace počítačových Chipmunků je sice na velmi dobré úrovni, ale jakmile dojde na zpěv a ze šesti hrdel se naráz začnou linout heliové hlásky znějící ještě hůř než šmoulí hitparády, tak je zle.

O ději se nemá smysl víc zmiňovat. Stejně víte už předem, jak dopadne. Nepomůže ani veskrze zbytečná postava hledačky pokladů, ani parodie na Trosečníka. To je taky to jediné, co možná ocení dospělý divák. Na toho se totiž z vysoka kašle a lineární předvídatelný příběh tak na sebe nevrší nic kromě dementních zvratů a infantilních gagů. Doporučuji posadit dítě do kina (pokud se tedy rozhodnete vystavit ho tomuhle zlu) a počkat na něj hodinku a půl před sálem a luštit křížovky.

Chipmunkové tedy zábavní nejsou. Lidským hercům to nejde o moc lépe. Toporný Jason Lee asi v každé scéně litoval, že podepsal smlouvu na další film. O něco snesitelnější David Cross aspoň občas vypustí nějakou vtipnou hlášku. („Kručí mi hlady v břiše. A bude to každým dnem sílit. A pak to jednou přestane… Protože tě sežeru!“) Jinak ale zmar a bída. Potřetí vyždímanému nápadu nemá smysl dávat šanci. Ostatně, co se také od režiséra Mikea Mitchella dalo očekávat. Po výtečném posledním dílu Shreka jsem od něj sice čekal něco víc, ale to jsem asi bláhově zapomněl, že ten samý člověk je zodpovědný i za příšerné komedie Škola superhrdinů a Deuce Bigalow: Dobrej striptér.