Abraham Lincoln: Lovec upírů (Abraham Lincoln: Vampire Hunter) – Americký prezident trochu jinak – recenze

CZ Premiéra: 19.7.2012

Film kupodivu nevychází z komiksové předlohy, nýbrž z pera spisovatele Setha Grahamea Smithe, který smíchal historická fakta s upírským hororem. Takových kousků, které si pohrávají tímto způsobem se žánry a s klasikou, je víc, např. Android Karenina, Queen Victoria: Demon Hunter, Henry VIII: Wolfman, nebo Pýcha, předsudek a zombies, který je znám i u nás. Seth Grahame Smith se na natočení filmu podílel napsáním scénáře.

Snímek natočil Timur Bekmambetov (Noční a Denní hlídka, Wanted) a Abraham Lincoln: Lovec upírů je těmto jeho předešlým filmům v lecčem podobný. I zde se sází především na efekt, takže Bekmambetov použil snad všechny existující kamerové filtry, stříhá jak zběsilý, každou chvíli zrychluje nebo zpomaluje záběry, natáčí v šíleném tempu a nechává historické osobnosti metat salta jak z Matrixu. Abraham Lincoln je navíc poctivé R-ko, takže krev stříká na všechny strany, upíři jsou značně děsiví (skoro jako v 30 dní dlouhá noc) a výsledkem je oku lahodící a labužnická akční řežba. Už dlouho jsem neviděl tak dokonale nasnímanou akční honičku, jako je ta, ve které proti Lincolnovi a jeho protivníkovi běží koňské stádo, přičemž dotyčný po hlavním hrdinovi ty koně navíc hází.

Příběh se podařilo jakžtakž vměstnat mezi důležitá historická fakta, která o Lincolnovi obecně známe. Takže i tady vyrůstá Abraham v chudé rodině, zemře mu matka, jako mladý muž se nechá zaměstnat u obchodníka na výpomoc, pozná hrůzy otroctví, stane se prezidentem z řad Republikánů a vyhraje občanskou válku Severu proti Jihu. Až na to, že jeho matka nezemře na malárii (jak tomu údajně bylo), ale zabijí ji upíři, že Abraham se na cestě za pomstou seznámí s profesionálním upírobijcem, který ho naučí různé triky a jak se ohánět se sekerou, že otroci slouží upírům mimo jiné i jako zásobárna potravy a že ve válce upíři bojují na straně Jihu. Zvykejte si na nové pořádky.

Že je film naprostou slátaninou, je jasné už od názvu. Takoví Kovbojové a vetřelci ale také nebyli zrovna intelektuálním dílem a důležité bylo, že byli zábavní. A Abraham Lincoln je ještě mnohem zábavnější. Vyčítat mu, jaká je to blbost, mi přijde nepatřičné, to bylo totiž jasné už od první klapky. Ve Wanted kulky zatáčely do stran a nikdo jim to neměl za zlé, protože to patřilo k atmosféře filmu. Zde také všichni zúčastnění ignorují fyzikální zákony a splňují tak žádaný efekt. Zásadní je, jestli se divák dobře baví, a to film splňuje. Snad jste nečekali realistické drama.

Herecké výkony nejsou špatné. Benjamin Walker je v hlavní roli uvěřitelný a sympatický a hraje dobře, i když mladého studenta práv vystihl o něco lépe než padesátiletého státníka. Onen přerod z naivního mladíka plného energie v uznávanou osobnost a otce rodiny s plnovousem a kloboukem na hlavě ale proběhne až příliš rychle. Abrahamově vzrůstající politické kariéře se snímek mohl věnovat přeci jen o trochu déle.

Kromě předvídatelného příběhu a jistých scénáristických zkratek se filmu dá vytýkat leccos, většina těch výtek je ale stejná jako u většiny béčkových akčních hororů. A moc toho k hanění není. Bekmambetov dokazuje, že není špatný režisér, a zpracoval svůj film, jako by šlo o naprosto seriózní lidské drama, avšak prolnuté s Matrixem a Bladem. A navíc se mu podařilo (nejen u mě) vzbudit chuť vidět další podobné a podobně zábavné akčně-hororové šílenosti, např. se zmíněnou královnou Viktorií nebo Jindřichem VIII. Třeba se jich někdy dočkáme.