7 dní hříchů – Zmatený výlet do Sudet – recenze

CZ Premiéra: 1.11.2012

Snímek televizního režiséra Jiřího Chlumského (který má na kontě mimo jiné drama Nedodržený slib) se odehrává prvních sedm dní po skončení 2. světové války a pojednává o česko-německém vyrovnání v oblasti Sudet. Námětová podobnost s Habermannovým mlýnem není náhodná – oba filmy mají totiž stejného scénáristu.

Příběh vypráví o českém lesníku Janovi (Ondřej Vetchý), který se oženil v Sudetech s německou ženou (Éva Vica Kerekes) a přijal německé občanství. Nežilo se jim špatně. Snad ani v průběhu války (což nevidíme). Pak ale válka skončí a začíná pohraniční hon na „zlé“ Němce, bez ohledu na to, že to před válkou byli vaši sousedé a případně i kamarádi. Oba manželé se ocitají na útěku (každý zvlášť) a snaží se jeden druhého najít.

Film automaticky předpokládá divákovu orientaci v dané problematice, protože neznalým nijak nevysvětluje, jaké napětí mezi Čechy a Němci panovalo, co dělali ve válce partyzáni a proč mají ti pánové na plátně na paži vyšito RG. Zápletku a dobové souvislosti se tvůrci naopak pokoušejí vysvětlit hned několika způsoby najednou, od titulků až po hlas vypravěče (kterým je onen lesník po mnoha letech, vzpomínající na tehdejší události, přičemž celý zbytek filmu je jeden velký flashback), ale zapomněli přitom na motivy postav. Kvůli tomu bohužel po většinu děje absolutně není jasné, proč hrdinové dělají to, co dělají, a čeho tím chtějí dosáhnout.

7 dní hříchů (původní název Sudetenland by byl trefnější) předznamenává pověst, kterou získal na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Testovací publikum snímek zkritizovalo a po následném briefingu donutilo tvůrce zamyslet se nad mnohými věcmi ve filmu, především pak nad nefunkčním koncem. Z informací, které se ke mně donesly, usuzuji, že se snímek výrazných změn nedočkal a pokud, tak se nejedná o nic zásadního, maximálně je snad výsledný film kratší. A to je škoda, protože by bylo co upravovat. Některé části děje totiž nemáte prakticky šanci pochopit a závěrečný „šokující“ flashback, který by měl osvětlit nějaké nové skutečnosti, neosvětluje vůbec nic.

Nejčastějším problémem, se kterým se film setkává, je nadbytek zcela zbytečných motivů. Když se hrdinové schovávají, je to vždy na nějaké vysoké skále s křížem a s rozhledem do krajinky (což je třeba hezký záběr, ale zrovna dvakrát chytré nebo strategické takové počínání není). Éva Vica Kerekes je ve filmu na pár sekund nahá. Kdyby tam ta scéna nebyla, tak by se na výsledku nic nezměnilo. Podobných zbytečností je ve snímku přehršel. A to ani nepočítám nelogičnosti a nejasnosti.

Nepovedený film částečně zachraňují vcelku nadprůměrné herecké výkony a slušná výprava. Oceňuji dekorace, dobové kostýmy (většinou uniformy), rekvizity a výdrž herců (děj se totiž nijak víc nevyvíjí a od třetiny filmu dál se už jenom běhá po lesích), naopak se mi nelíbila až nepříjemně televizní kamera. Kdyby 7 dní hříchů běželo v televizi, asi bych nepřepnul. A byl bych celkem spokojený. V kině jsem tak akorát získal nevalný dojem z typického příkladu „za hodně peněz málo muziky“.