Rozzlobená jednotka (The Odd Angry Shot) – Černý humor ve vietnamské džungli (válečné)

Skupina australských vojáků, příslušníků SASR, odlétá do jihovýchodní Asie, aby se zapojila do bojů v právě probíhající vietnamské válce. Snímek sleduje jejich působení během jednoho turnusu, od seznámení se s prostředím až po návrat zpět do Austrálie. Původní nadšení členů jednotky, které nedokáži ohrozit ani periodicky se opakující silné deště, se postupem času, po prvních zraněních a ztrátách, postupně vytrácí. Válka se stává jakousi monotónní, šedou záležitostí, neustálým koloběhem rutinních úkolů, občasných střetů s nepřítelem v džungli a mizerného jídla z polní kuchyně.

Vojáci tomu zvládají čelit díky osvědčené kombinaci vychlazeného piva, kapku drsnějšího humoru a občasných výletů za asijskými prostitutkami do města. Díky tomu si sice dokáží udržet určitý nadhled a odstup od kolem probíhající války, ale některé úvahy a naznačené otázky, probírané nad otevřenými lahvemi piva, mění jejich pohled na válku a své zapojení do ní jako takové. Sice bojují, nebo se jim to alespoň tvrdí, za svou zemi a aktivně se účastní snahy zastavit komunismus na světě, ale zároveň je jim stále více jasné, že to nikoho, a zejména lidi v Austrálii, nezajímá. Pokud přežijí a bezpečně dorazí domů, dostanou svých pár týdnů slávy, uznání a možná vyznamenání, nicméně za pár měsíců už budou jejich jména a to, co ve Vietnamu dokázali, navždy vymazáno z krátké lidské paměti a oni samotní navždy zmizí v propadlišti dějin. Bohužel, žádná jiná alternativa, tedy kromě smrti rukou partyzánů v džungli, neexistuje. Závěr filmu tento fakt dobře ilustruje. Dva z přeživších, již doma v Austrálii, si objednají v hospodě pivo, popřou, že by se účastnili války ve Vietnamu a v jakési spokojené rezignaci si užívají příjemného všedního dne.

Po tematické stránce velmi netypický snímek o válce ve Vietnamu nemá prakticky nic, co by šlo nazvat souvislým dějem. Na místo toho je poskládán z mnoha samostatných epizod, propojených několika hlavními postavami. V několika z nich se podíváme i do boje, nicméně superlativy se o těchto sekvencích psát nedají. I s přihlédnutím k době natočení se jedná o podprůměr. Rozpočet evidentně nebyl zrovna nejvyšší, pročež džungle připomíná spíš park a vlastní akce, až na jednu výjimku (poslední bojová scéna, kde po hrdinech střílí hned tři Vietnamci najednou – v rámci filmu jde o nebývalou sílu), se skládá z několika záběrů na vojáky střílející mezi stromy. Hlavní část filmu se ale nesoustředí na boj, ale na prostředí vojenské základny, kde vojáci tráví čas popíjením a vymýšlením různých naschválů a žertů, jimiž častují své okolí.

Místy to připomíná známý americký MASH, přičemž nemám na mysli seriál, ale původní, celovečerní film. Humor je ovšem o poznání drsnější a cyničtější. V tomto ohledu snímek kolísá mezi dvěma úhly pohledu. Občas chce, a to bylo zjevně cílem tvůrců, divákovi ukázat, jak se pomocí smyslu pro humor a nadhledu dá ve válce vydržet a nezešílet, jindy ale mimoděk sklouzne do nechtěného konstatování, že válka je vlastně jedna velká legrace, kdy se budete jen válet na lehátku a popíjet pivo. Vtipné scény působí skutečně vtipně, ale celkově je film příliš temný na to, aby působil jako komedie z válečného prostředí. Výsledek – lehký nadprůměr, kde pár skutečně dobrých hlášek dokáže překrýt rozpačitý dojem z laciných bojových scén. Škoda jen, že si tvůrci lépe neurčili, co chtějí točit – zda vážné drama o vlivu války na její účastníky, nebo válečnou komedii. Takto nejde o nic víc než záležitost jednoho shlédnutí a následného převedení do těch oblastí paměti, které už nikdy v životě nevyužijete.