Krysy pouště (Desert Rats) – Burton brání poušť (válečné)

Válka v Severní Africe se vyvíjí v neprospěch Spojenců a tanky německého polního maršála Rommela postupují na Káhiru, odkud hodlají proniknout až k Suezu. V cestě jim však leží město Tobruk, chráněné mimo jiné příslušníky australské armády. Město má za současné situaci velkou cenu, neboť čím déle vydrží odolávat Němcům, tím spíše se podaří britským silám zreorganizovat. Do čela australské jednotky postaven britský důstojník, kapitán MacRoberts (Burton), na první pohled přísný velitel, avšak s výtečnými a originálními nápady v rámci boje.

Němci se chystají k prvnímu útoku, kdy jejich jednotky vyrazí za probíhající písečné bouře. Obránci však tento vývoj předpokládají, podaří se jim dostat nepřítele do pasti a způsobit mu vážné ztráty. Během nadcházeného obléhání začnou Australané praktikovat taktiku překvapivých nočních úderů. Malé skupiny pěšáků pronikají za nepřátelské linie a útočí na hlídky či zásoby Němců. V této činnosti jsou velmi úspěšní, čímž síkávají cenný čas. Poté je naplánována akce podobného stylu, avšak v mnohem větším měřítku. Útočná skupina se v ukořistěných nákladních vozidlech dostane k velkému nepřátelskému skladišti paliva a úspěšně ho vyhodí do povětří. Většina vojáků se podaří úspěšně uniknout, velitel však upadne do zajetí. Během něj se dokonce setká v vrchním německým velitelem, polním maršálem Rommelem a vede s ním krátkou debatu. Poté dochází k přesunu zajatců v nákladních vozech na jiné místě. Kolonu však napadne britské letadlo a v nastalém zmatku se veliteli a dalšímu muži podaří utéct, načež se po pěším pochodu přes poušť připojí zpátky ke své jednotce. Zde dostává kapitán další úkol, bránit před Němci odloučené postavení. Slibované posily však nedorazí a po několika dnech se zdá, že není možné pozici udržet. MacRoberts dává po dlouhém váhání rozkaz k ústupu, jeho vojáci se namísto toho připraví k poslednímu protiútoku. Toho však není zapotřebí, neboť do oblasti konečně dorazí britské tanky a definitivně tak ukončí obléhání Tobruku.

  Námět filmu, vycházející ze skutečných událostí, je v rámci snímků s tématikou II. světové války poměrně originální, ovšem hlavním důvodem, proč Krysy pouště zaujmou, je obsazení Richarda Burtona do hlavní role. Známý herec tu do světa válečného filmu teprve zběžně nakukoval, ovšem jde o dobrou přípravu pro jeho vrcholné role v rámci žánru (Divoké husy, Kam orli nelétají). Navíc nebudu zapírat, že je vcelku zajímavé Richarda vidět v poměrně mladém věku, tj. před tisícem lahví whisky a dvojnásobku čísel s Elizabeth Taylor (to není kritika jeho osoby, to je z mé strany čirá závist…). Samotné ztvárnění filmu pak odpovídá standardu doby, do bojových scén jsou např. nastříhány dobové záběry z války, které se hodí tu více, tu méně. Zajímavým prvkem je rozhodně ztvárnění dělostřelecké palby na obzoru nad pouští, které by se uchytilo i v ledajakém sci-fi. Těžko říct, co vedlo tvůrce k tomuto zobrazení, ale jako celek to vypadá velmi dobře. Silnou stránkou snímku je tradiční zbraň filmů produkovaných ve Spojeném království, a sice klasický suchý britský humor. Různé komické výroky a momenty mimo bojové akce se z velké většiny povedly a navíc dobře ladí se zbytkem jinak vážně pojatého filmu. O poznání hůře však dopadla snaha karikovat polního maršála Rommela, který zde vystupuje jako velmi hlučný a snad až přehnaně arogantní velitel. Krysy pouště patří mezi nadprůměrné válečné filmy, ovšem zůstává otázkou, zda černobílý snímek z 50tých let, který vlastně nenabízí nic výjimečného, může něco nabídnout současnému většinovému divákovi.

Technika a výstroj ve filmu samozřejmě odpovídá rekvizitám, které se v dané době daly sehnat. Žádné moderní repliky německých uniforem se samozřejmě nevyráběly, takže se zkrátka sáhlo po tom, co zůstalo z II. světové války. V roli německých tanků se pak během boje za písečné bouře objevují americké lehké tanky M24.