Snímek se zajímavým názvem, o němž nemám tušení, co znamená, láká zajímavým nápadem. Zabíjet tady totiž nebude magor s mačetou (i když by to možná bylo lepší), ale vlasy. Správně, vlasy. Možná se ptáte, jak mohou vlasy někoho zabít? No… docela dobře.

Hlavní hrdinka Chiaki Kuriyama, kterou si určitě budete pamatovat jako koulařku z Kill Billa, se může chlubit maximálně nosem velikosti věšáku na kabáty a plnou pusou dialogů, které nemají nic společného s dějem. A v tom tkví největší kámen úrazu Ekesute. Dlouhé, statické scény, ve kterých se něco příšerně nudně řeší a většinou to nemá nic společného s filmem. Ten navíc běží ve dvou rovinách, které se nakonec prolnou do jedné velké splácaniny.

Jedna rovina nás zavede do rodinného dramatu, ve kterém se musí mladá kadeřnice Yuko postarat o dceru své alkoholické nevlastní sestry, která malou navíc týrá. Ve chvíli, kdy do domu Yuko vtrne opilá sestra, která chce své dítě zpět jsem myslel, že se ukoušu nudou. Naštěstí je tu ještě jedna rovina, ve které policie najde v přístavu kontejner plný vlasů a v něm mrtvou ženu.

V tom přichází na scénu asi nejzajímavější postava, a sice úchylný zaměstnanec v pitevně, který má fetiš na vlasy. Když mu jednoho dne do márnice přivezou dívku z kontejneru, tak přesto, že ona je mrtvá, má vypíchané oči a značně zapáchá, se do ní na první pohled zamiluje. Vezme si ji domů a zjišťuje, že i po smrti dívce rostou vlasy. A to nejen z hlavy, ale i z otevřených ran, z očí, úst, zkrátka z každé skulinky. Celý udělaný blahem pečuje doma o vlasatou mrtvolu a občas si vyrazí ven, oblečený jako idiot, aby prodal vlasy záhadné dívky jako příčesky.

Asi nejhorší je inspirace anime, která srší z každé skulinky příběhu, stejně jako vlasy z mrtvoly. Postavy se chovají jako animované postavičky i s jejich přemrštěnými gesty a dlouhými monology. Jenže co funguje v půlhodinovém seriálu, nemá ve filmu dlouhém 108 minut co dělat.

Jediné, co se v Ekesute povedlo, jsou hororové scény. Nechybí mrazivá atmosféra s příhodnou hudbou, ani pár nechutných záběrů, ve kterých se nebohé oběti snaží zbavit se vlasů vyrůstající jim z očí, nehtů a podobně. Bohužel je těchto scén tak málo, že se místo o horor jedná o již zmíněné rodinné drama a na dobré rodinné drama je to moc vědeckofantastické.

Ani celková koncepce příběhu nefunguje. Tak nějak tušíte, proč se zavražděná dívka mstí, jenže si vybíjí vztek na nevinných lidech a ti co mají pykat se ani nemihnou kolem. Zkrátka se nic nevyřeší. Snímek tím přestává dávat smysl a vy si ho znovu nepustíte. Vždyť proč byste se dívali na téměř dvouhodinový film, který skončí tam, kde začal a nepohne se ani o píď?

Jen jsem zvědavý, jestli natočí dvojku, ve které bude vraždit pubické ochlupení.

50%

Režie: Sion Sono
Hrají: Chiaki Kuriyama, Ren Osugi, Ken Mitsuishi
Japonsko, 2007, 108 min