FanMovie.cz

Fenomén Stmívání je dnes mánií číslo jedna. Pravda, funguje téměř výhradně mezi děvčaty, stejně si ale myslím, že je tu po dlouhé době něco, co se tak agresivně a vytrvale prosazuje na dnešní kulturní scéně, že to donutí i naprostého ignoranta se zajímat, kdo je sakra Edward a Jacob a co to všichni mají s těmi upíry. Ale takový výzkum se podniká jen na vlastní nebezpečí. A já se přesto rozhodla ho podniknout, podat svědectví a ušetřit ty, kteří by se tam vydali na vlastní pěst – z pošetilosti či pouhé zvědavosti. Tento článek je o tom, jak Twilight sága zapůsobila na obyčejného nefanouška, který přišel zvenčí.

Když jsem vešla do sálu, naskytl se mi typický pohled: plno holčiček a dívek, a mezi nimi občas nějaký ten nebohý muž. Říkala jsem si, jak a hlavně proč sakra ty ženské na tohle chlapy vytáhly. Že by muži ani vzdálně netušili, co je čeká? A pak mi to došlo. Ženě napříkad odřekla kamarádka kino, ale ta chce doprovod. Tak to s tim svym nějak vytrpim, řekne si. Jenže jak to zakamuflovat tak, aby na to šel? Vždyť je to romantický příběh o lásce mezi dívkou a upírem…upír… Pak přijde ta nehorázná podlost: ,,Miláčku, nechceš se mnou jít do kina? Je to film o upírech. A jsou tam i vlkodlaci.“ Muž vyjekne nadšením, že ta jeho snad konečně dostala rozum, a jde se. Tak tam teď ti chlapi sedí. Nevypadají moc šťastně . Že by si Twilight konečně spojili se Stmíváním, o kterém jejich partnerky básnily, a o čem si říkali, že by na to nikdy nešli? Možná.

Konečně se usadíme a začínají trailery. Lovely Bones Petera Jacksona o duchu, který chce spravedlnost. Cameronův krásně nabubřelý Avatar. A další, trailery na filmy, které bych všechny viděla radši, než to, na co jsem šla. Ale jeden je obzvlášť povedený – film o upírech (překvapivě), kde ti ovládají svět a potýkají se s nepříjemným faktem, že lidé jsou ohrožený druh, takže hrozí, že za chvíli nebude co jíst. Super nápad. Je tam Willem Dafoe. A český název je…Svítání. Že by další geniální distributorský tah? Spojit krvavý upírský akčňák se sladkým a sterilním Twilightem? Nejde se nesmát.

Jenže všechno dobré jednou skončí, což platí i o trailerech. Samotný film je strašný. Jeho dvě hodiny trvají celou věčnost. Struktura snímku je asi taková: úvod, Edward opouští Bellu, nuda, nuda, nuda, objeví se vlkodlaci – efektní proměny, skvělá bitka, nuda, nuda, nuda, Bella se vydává za Edwardem, k nepoznání proměněná Dakota Fanning, nuda, nuda, nuda, nuda, konec v půli scény. Ta nuda jsou hlavně plytké blbé dialogy o lásce a vztazích ve stylu miluju tě, ale musím tě chránit, tak di pryč; on tě opustil, tak buď se mnou (a za chvíli zase miluju tě, ale di pryč); miluju tě, miluju tě a tak pořád dokola.

Vrtím se na židli a čekám na nějakou akci jako na vysvobození. Smát se nemůžu, protože kdybych se u té ,,romantiky“trochu uchechtla, tak se na mě fanynky vrhnou a rozsápou mě jak ti vlkodlaci na plátně. Přesto se občas bavím – například vždy, když je v záběru Pattison. Každý jeho příchod je zpomalený (a co teprve zpomalený běh!) a vypadá to neskutečně srandovně. Nebo mě fascinuje jeho herecký projev – má univerzální výraz, který používá vždy, když je Edward zamyšlený, rozervaný nebo nešťastný. Výsledně vypadá, jak kdyby měl zácpu. Vždycky jsem věděla, že Daniel Radcliffe hraje svého Pottera slušně, ale oproti Pattisonovi je to oscarový laureát.

Po skončení filmu jsem přemýšlela o tom, čeho jsem byla svědkem. Vlastně si i dovedu představit situace, kdy by bylo zábavné Twilight sledovat. To se sejde parta kamarádů (ale ne fandů Stmívání), pustí si tohle na DVD a hraje takovou tu hru napij se když. Tady by to šlo například jako napij se když se začne mluvit o lásce nebo napij se, když se Pattison zatváří, jako by měl střevní potíže. To by mohla být docea zábava. Asi to zkusím

Téma