CZ premiéra: 19. 3. 2009
Na přelomu listopadu a prosince 1999 se v americkém Seattlu konalo zasedání Světové obchodní organizace (WTO). Během konání této akce došlo k ulicích města k velkým střetům mezi demonstranty levicového zaměření a policejními složkami. Tato událost se stala předlohou pro režijní debut Stuarta Townsenda, jinak známého např. z filmu Liga výjimečných.
Přiznám se, že o pozadí ve snímku zachycených demonstrací mnoho nevím, nicméně jsem čekal něco podobného jako třeba „Krvavá neděle“. A ze začátku to vypadalo velice nadějně. Film jde rovnou k věci, úvodní pasáž ve velice krátkém čase představí několik hlavních postav a než se divák rozkouká, už začínají první protestní akce a těžkooděnci protáčejí v rukou obušky.
Co se zpracování pouličních bitev týče, nemám žádných výhrad. Jelikož jsou využívány i skutečné dobové záběry, vypadá všechno velice realisticky a rovnou dodávám, že i pěkně drsně. Celkový dojem podtrhuje střídání záběrů v různé kvalitě, takže demonstranty vidíte roztřeseně, policisty naopak ostře, jakmile se obě strany střenou, je najednou roztřesené všechno, střídají se úhly kamer, občas něco zahlédnete z pohledu konkrétní osoby přes oblak slzného plynu – chaos, který v podobných situacích ve skutečnosti nastává se podařilo oživit víc než zdařile. Tohle všechno tvoří dokonalou kulisu pro některé z dějových linií. Ano, pouze pro některé.
Film totiž působí dojmem, že se režisér pokusil celou událost zachytit co nejkomplexněji, pak zjistil že na to nemá, tak tam nacpal od
e všeho alespoň trochu. Možná to bude znít divně, ale veškeré záběry na jednání WTO mi přišly úplně zbytečné. Kamera najede na poloprázdnou místnost (pokud jsem si všiml, nikdy neuvidíte budovu, kde se jednání odehrává – docela zajímavý fakt), zástupce nějaké rozvojové země či lobbyista řekne pár vět a opět se přesuneme někam úplně jinam. Pokud chtěl pan Townsend ukázat, jak takové setkání mezinárodní organizace skutečně vypadá, měl možná natočit další film.
Najdou se i další pasáže, jejichž smysl mi prostě uniká. Mezi nimi dominuje vousatý lékař, účastník jednání. Od počátku vypadá jeho postava velice důležitě, ale po několika záběrech a jednom krátkém projevu, který odnikud nikam nesměřuje, prostě zmizí. Než tohle, měl radši režisér dát větší prostor osobnímu konfliktu člena policejního sboru s jedním z anarchistů. Scéna, kdy se tihle dva honí v kostele, je jedním v vrcholů filmu. Za vůbec nejlepší ze všech linií ale považuji tu se starostou města, kterému se ulice mění v bitevní pole a ať udělá cokoliv, nikdy se nemůže zavděčit všem.
Dostávám se k největšímu problému, kterému se říká objektivita. U podobného filmu váš úsudek velice ovlivní, jaké názory zastáváte. Pokud ve volném čase zachraňujte velryby u norského pobřeží, je jasné, čí názory vezmete jako ty správné. A bohužel, snímek se rozhodně nedrží v neutrální rovině. Většinu času se o to pečlivě snaží, takže nemůžete ani o jedné ze stran říct – to je ta špatná. Ano, police postupuje tvrdě až brutálně (když jeden z policistů udeří nezúčastněnou těhotnou ženu v podání Charlize Theron do břicha, asi se jen těžko ubráníte okamžitému subjektivnímu komentáři, byť jde jen o film), ale ani demonstranti si s dodržováním pořádku zrovna hlavu nelámou, takže policejní akce působí adekvátně. Jak jsem se tak díval a liboval si, že ožehavý problém korektnosti se podařilo zvládnout ,přišel blesk z čistého nebe v podobě posledních třiceti minut filmu.
Ty totiž vypadají jako vypůjčené z jiného snímku. Veškerá objektivita najednou zmizela a režisér se jednoznačně staví na stranu odpůrců globalizace. O policistech se sice pouze prohlašuje, že jen plní rozkazy, mnohem hůř ale dopadne samotná WTO, která zřejmě může za úplně všechno, co svět postihlo za posledních pět set let. Ze zatčených demonstrantů se stávají ubožáci, kterým se nedostává lidský práv, naopak starosta, snažící se zoufale udržet pořádek, je najednou největší mizera. Jako podtržení toho všeho dojde k rozkolu ve WTO, kdy zástupci zemí třetího světa ostře protestují proti tomu, jak málo jim chamtiví Severoameričané a západní Evropané dávají. A všechno, co se během jednání odehrálo, je prezentováno jako velké vítězství demonstrantů, jejichž snaha uštědřila globalizaci pořádnou ránu přes prsty. A dočkáme se i šťastného konce, když zatčení opouštějí vězení a plánují, kde si v ulicích zařádí potom. Tohle všechno neuvěřitelně zabíjí dojem z předchozích minut a je to velká škoda. Kdyby objektivita vydržela až do konce, mohla vzniknout celkem podařená rekonstrukce událostí z podzimu 1999.
50%
Režie: Stuart Townsend
Hrají: Charlize Theron, Martin Henderson, Woody Harrelson, Ray Liotta, Ivana Milicevic, Michelle Rodriguez, Rade Šerbedžija, André Benjamin, Joshua Jackson, Connie Nielsen, Channing Tatum, Barbara Tyson, Tobias Mehler, Richard Ian Cox, Ken Kirzinger, Jennifer Carpenter, Gina Holden, Bill Clinton, Tzi Ma, Gary Hudson, Haskell Wexler, Isaach De Bankolé
USA/Kanada/Německo, 2006, 100 minut
Napsat komentář