Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

CZ premiéra: 1.1.2009

Už jsme se s Mesrinem seznámili, zjistili jsme, jak se stal gangsterem, že se podíval po světě, i to že po vykradení banky a příjezdu policie vykradl tu naproti. Zbývá tedy ještě něco k dovyprávění? Zbývá. A je toho ještě víc, než v předchozím díle.

O ději bych něco rád řekl, ale raději to neudělám, nechci vás připravit o fantastický zážitek. Snad jen tolik, že Mesrine napíše v dost nevhodný čas knihu, je prakticky neustále na útěku a už od začátku provádí naprosto neskutečné akce, přestože to tak z obrázků nevypadá. Děj už není roztříštěn do epizodek, ale jede jako horská dráha. Richet se nebojí použít i bullet-time, který tu vůbec nevypadá samoúčelně a neshazuje film do akční střílečky. Pořád je to výborná gangsterka.

Podobně jako v předchozí recenzi vyzdvyhnu dvě scény. První, když Mesrine dělá rozhovor s novinářkou. Richet nám jí podává se skokovým střihem (to je, když je z jednoho záběru vystřiženo pár políček filmu). Má to neskutečná drajv, hravost a přitom naléhavost.

Druhá následuje krátce poté, Mesrine jede se ženou nakupovat (už si nepamatuji, jestli to byla dcera, nebo přítelkyně). Scéna je perfektně nastřižena na hudbu. Co úder bubnu, to střih. A není to jen tak ledajaká píseň, ale slavná Non, je ne regrette rien od Edith Piaf.

Podobné scény střižené podle hudby dělá i Scorsese. A od dob jeho Mafiánů tu takhle dobrá gangsterka nebyla.

Závěr: Je to ještě lepší než jednička, je to perfektní nářez a s Temným rytířem si to podává ruce.

95%

Režie: Jean-François Richet
Hrají:
Vincent Cassel, Ludivine Sagnier, Gérard Lanvin, Samuel Le Bihan, Olivier Gourmet, Mathieu Amalric, Georges Wilson
Francie, 2008, 123 min

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *