Paul (Paul) – Amerika ubíjí britský humor

CZ premiéra: 9. 6. 2011

Britská herecko-scénáristická dvojice Pegg a Frost není tuzemskému divákovi neznámá. Tihle dva borci už nám v minulosti ukázali, kterak se vypořádat s útokem zombies, aby se následně ponořili do boje se zločinem na anglickém venkově. Tentokrát však opouštějí rodnou hroudu a vyrážejí za oceán, aby si ve Spojených státech amerických řádně posvítili na fenomén setkání s mimozemskou civilizací.

Dva britští fanoušci vědeckofantastického žánru (nečekaně Pegg a Frost), patřící přesně k tomu typu zanícených individuí, z nich si můžete dělat srandu bez rizika odplaty, si ve Státech plní své životní sny. Obrážejí malebnou zemi mezi Mexikem a Kanadou, a nevynechají žádné místo, jakkoliv svázané s jejich vášní pro vše mimozemské. Na programu se pochopitelně nachází i prostor, známý jako Oblast 51. Během cesty dojde k zajímavému setkání – narazí na drzého mimozemšťana Paula, který spěchá na sraz s kosmickou lodí ze své rodné planety. Svérázná road movie tak může začít.

Jak lze očekávat, neobejde se jízda k vesmírnému plavidlu bez solidní dávky humoru. Celkově se dají hlášky a scénky ve filmu obsažené rozdělit na několik skupin. Největší část se týká přímo osoby titulního mimozemšťana. Ten si neláme hlavu se slušným vychováním, prakticky neustále nadává, provádí mezinárodně uznávané vulgární prostocviky a pokud by narazil na kohokoliv jiného než zapálené příznivce sci-fi, zřejmě by za první zatáčkou nedobrovolně opustil jedoucí auto zavřeným oknem.

Paul samotný vypadá víc než dobře, jeho podoba nápadně připomíná notoricky známé kresby malých mužíčků z hvězd a skvěle funguje i interakce mezi ním a okolním prostředím. Problém je v tom, že ho scénář po většinu času využívá jen a pouze k tomu, aby svými nevymáchanými ústy každého urážel a choval se jako střed světa. Zpočátku to funguje, ale postupem času se proud jeho nadávek a glos začne pomalu, ale jistě ohrávat. Obecně to ve mně vyvolalo pocit, že film je v tomto ohledu až příliš poplatný skutečnosti, že se natáčel ve Spojených státech, kde podobný typ humoru bezesporu zaboduje.

Duo Pegg + Frost naštěstí toto drobné scénáristické zaváhání nahrazuje v jiných oblastech. Druhá nejpočetnější skupina vtipů se totiž týká sci-fi a jeho fanoušků jako takového. Oba scénáristé se v tomto ohledu patřičně vyřádili, jediným problémem se stává skutečnost, že pokud si chce divák všechno patřičně užít, měl by o především filmové sci-fi něco vědět. Čím víc snímků z tohoto žánru viděl, tím lépe a ve větší míře si užije velké množství nejrůznějších narážek a odkazů na rozličná vědeckofantastická díla.

Posledním, žel bohu nejméně zastoupeným tématem pro humorné situace, se stala prostá přítomnost dvou Britů na americkém zapadákově. Scénář myslel na různá tradiční klišé, takže se můžete těšit na dvojici buranů v terénním autě nebo typicky filmového policistu, který nechápe britskou zbrojní politiku. Škoda jen, že pro podobné situace zůstalo tak málo prostoru – ve prospěch takových pasáží by se s klidem dalo hodit přes palubu pár mimozemšťanových verbálních výlevů.

Příběh samotný pak odpovídá klasickému schématu cesty z bodu A do bodu B. Čili jede se v autě, řeší všechno možné a nemožné, a tu tam dojde k zastávce, na níž čeká nějaká ta nečekaná situace. Gradaci děje zvyšuje skutečnost, že ústřední trojici hrdinů stíhají federální agenti s inteligencí průměrné automatické pračky, jejichž jediným cílem je Paula chytit a dopravit k důkladnému lékařskému zkoumání. Vrcholem filmu se pak, dle očekávání, stává výkon představitelů hlavní dvojice. Pegg i Frost opět jednou potvrzují svůj komediální talent a diváka se místy zmocňuje pocit, že by bez nejmenších problémů děj utáhli i bez na počítači vytvořeného mimozemšťana.

Obecně se najde jen máloco, co by se dalo Paulovi skutečně vytknout, tedy kromě zbytečného množství situací založených na vulgárních výrazech a gestech. V žádném případě se nejedná o špatný film. Jenomže pokud dojde ke srovnání např. s Jednotkou příliš rychlého nasazení, začne Paul malinko ztrácet pevnou půdu pod nohama. Působí totiž až příliš jako čistokrevná americká komedie, a příslovečný britský humor místy bledne kdesi v pozadí. Snímek si bezesporu dobře užijete a nebudete litovat jeho zhlédnutí, nicméně poté se zřejmě neubráníte pocitu, že Pegg a Frost zůstali tak trochu za očekáváním.