CZ premiéra: 5. 6. 2009
Yann Arthus-Bertrand má rád přírodu. A svým filmem Home se snaží o to, abychom ji měli rádi také. Home je dokumentem o krásách přírody a jejich hodnotě. Onu krásu si vychutnáme zásadně z leteckých záběrů, což lze ocenit především ze začátku, kdy je vysvětlen vznik naší planety. Vizuální stránka je zkrátka ohromující. Je dokonce natolik ohromující, že není jednoduché soustředit se na doprovodný komentář, který nás zahlcuje spoustou zajímavých informací. Zhruba po první půlhodině se začne vkrádat podezření, že tvůrci se nás snaží opít rohlíkem v podobě standardního poučného dokumentu, zabaleného do efektní podívané. Z naučného snímku se ale brzy vyklube „zelená“ agitka, bojující proti globálnímu oteplování, kácení deštných pralesů, vytěžování přírodních zdrojů a civilizaci vůbec. Záběry přírody ukazují ráj na zemi. Režisérova láska k zeleni je jasně znát, stejně jako přístup k životu ve velkoměstě. Když se v doprovodu nepříjemné hudby poprvé objeví hrozivě se tyčící mrakodrap, skoro se zdá, že se díváme na čisté zlo. Bertrand své poselství náhle předává velmi rychle a bez obalu, stejně svůj názor na možné řešení.
Nedá se přitom mluvit o působivé argumentaci. Vypravěč(ka) s hlasem Glenn Close (v české verzi Zdeňka Svěráka, správnost pohlaví podle distributora zřejmě nehraje roli) nám všechny své teze předkládá jako holá fakta, nehledě na to, že mnohá témata filmu jsou stále předmětem diskuzí. Propaguje například větrníky, které se ukázaly být drahé, k životnímu prostředí nepříliš šetrné a pokud zrovna nefouká vítr, tak i celkem na nic. Stejně nakládá s globálním oteplováním, nad jehož příčinou se odborníci nemohou shodnout. Nicméně tvůrci mají na věc jasný názor, což by se dalo akceptovat. Problém je, že se neopírají o nic, co by jejich tvrzení potvrdilo. Ve filmu nejsou žádná jména, žádná vyjádření vědců, pouze hlas vypravěče/vypravěčky, přesvědčující nás, že takhle to prostě je a hotovo. Bertrand nedává žádný prostor ani argumentům druhé strany, tvrdošíjně si stojí na svém. Svá tvrzení doprovází několikerým opakováním patetických frází „rychleji a rychleji“ nebo „na pesimismus už je pozdě.“
Jednoduché poselství je navíc natahováno na téměř neúnosné dvě hodiny, přičemž vizuální stránka působí jako efektní šidítko. Letecké záběry na nádhernou přírodu jsou krásné, nevydrží ale upoutávat po celých 120 minut. I když Bertrand narušuje monotónnost vizuální stránky kontrastem záběrů statické panenské přírody za zvuků romantické hudby a rozpohybované civilizace za nepříjemného dunění, neubráníme se občas dojmu nastavované kaše. Příznivci Strany Zelených si ale jistě přijdou na své.
40%
Režie: Yann Arthus-Bertrand
Hrají: Glenn Close (v českém znění Zdeněk Svěrák)
Francie, 2009, 120 min
Napsat komentář