Hodinu nevíš – recenze

CZ premiéra: 27. 8. 2009

Hodinu nevíš 1Česká kinematografie je definitivně v pekle. Když už nezbavujeme puberťáka panictví, nepláčeme u stále stejných sociálních dramat nebo si netrháme vlasy hrůzou u stále infantilnějších pohádek, alespoň předstíráme, že umíme natočit thriller.

Režisér Dan Svátek udělal to, co tvůrci českých thrillerů dělají obyčejně – sáhl po skutečné kauze, která šokovala veřejnost. A zatímco náměty Sametových vrahů nebo Bolera vycházejí z minulosti, případ tzv. „heparinového vraha“ Petra Zelenky je ještě bolestně čerstvý.  Podobně jako u filmů výše zmíněných, Hodinu nevíš si z reálného dění bere pouze základní schéma. Postavy, motivace hlavního antihrdiny, jakož i jeho sexuální orientace a (podle toho, co jsem četl) celkově jeho osobnost, vše bylo změněno k obrazu tvůrců. Protože skutečný vrah Petr Zelenka své pohnutky nikdy nevysvětlil, přišli tvůrci s vlastním zdůvodněním a vytvořili obraz frustrovaného mladíka, který se mstí doktorům za jejich aroganci.hodinu1

Hynek (Václav Jiráček) se už po páté nedostane na vysněnou medicínu. Protože má stále silnou potřebu pracovat v nemocnici, vezme místo sanitáře na jednotce intenzivní péče. V nepříjemném, smrtí nasáklém prostředí nalezne první lásku, první zklamání a také svého největšího nepřítele – schopného, ale snad až příliš sebevědomého doktora Valenčíka (Ivan Franěk). Počáteční antipatie brzy přeroste v palčivou nenávist a sebejistému lékaři náhle začnou záhadně umírat pacienti.

Svátkův film není vyloženě Zelenkovou obhajobou, přesto je z výsledku cítit určitý alibismus. Jako kdyby film říkal: „Ano, Zelenka je sice vraždící svině, ale mohlo se to v takovém depresivním a nepřátelském prostředí, kde zřejmě nefunguje osvětlení a kde jsou doktoři ti nejnepříjemnější lidé pod sluncem, vyvinout jinak?“ Navíc se tvůrci ani nepozastavují nad vyloženě absurdním jednáním hlavní postavy – Hynek zde zabije spoustu lidí jen proto, aby jeho domnělého soka vyhodili z práce.  Hrůznost celé kauzy spočívala mimo jiné také v tom, že vrahovo jednání nebylo nijak vysvětleno. Tím, že se tvůrci pokusili jeho řádění odůvodnit, navíc takhle hloupě, se ani tak nepouštějí na tenký led, jako že se jím spíš už propadají.

hodinu

Spolu s  hlavním antihrdinou jsou sympatií zbaveny i ostatní postavy – všichni doktoři jsou arogantní náfukové, kterým na vlastní kariéře záleží více než na pohodlí pacientů (přičemž největší slizoun je primář), sestřičky jsou vypočítavé kokety a pacienti jsou na tom tak bídně, že prosí o smrt. Což je pochopitelné, protože v pustých a temných chodbách nemocnice, jejíž zřizovatel asi zapomněl zaplatit účet za elektřinu, by přešla chuť do života každého. Svátkovi zřejmě české nemocnice přišly málo depresivní, a tak nemocnice ve filmu připomíná spíše sklep. Režisér se při navozování temné atmosféry pořádně rozjel a křečovitá snaha o ponurost vyznívá spíše směšně. Vrcholem je krátké zjevení Miroslava Táborského coby ředitele nemocnice, jehož líčení i kostým by spíše zapadly v nejdivočejším snímku Tima Burtona. Ani při výběru hudby neměli tvůrci šťastnou ruku. Samoúčelná temnost snímku je podpořena divokými chorály Varhana Orchestroviče Bauera, používané ve scénách, kde se příliš nehodí. Mnohem větší kulturní šok ovšem způsobuje skladba Richarda Müllera, která byla zřejmě napsána pro úplně jiný film. Příliš dobře si film nevede ani co se týče obsazení. Václav Jiráček se omezuje pouze na střídání dvou poloh – citlivého introverta a démonického zloducha. Toho introverta mu nějak nelze věřit a jako zloduch působí teatrálně. Navíc je tu další problém, který se týká téměř všech zúčastněných – hercům není rozumět. Nevím, zda to bylo způsobeno technickou závadou, ale publikum bude zřejmě ochuzeno o význam některých replik. Což ale nebude žádná škoda.

5%

Režie: Dan Svátek
Hrají: Václav Jiráček, Ivan Franěk, Petra Nesvačilová, Zuzana Kronerová, Stanislav Zindulka
Česko, 2009, 94 min

2 thoughts on “Hodinu nevíš – recenze

  1. Filipovi se /dle mého soudu/ recenze moc nepovedla. Jedná se o snůšku neobjektivních nesmyslů, od první věty prosazujících odpor k tomuto filmu. Jediná kloudná úvaha je snad o nešťastném výběru „skladatele“ hudby. Film je sice variací na skutečně citlivé a ještě horké téma, ale nemyslím, že je kalkulační pastí na diváka, a že si zaslouží 5%. Naopak. Míním, že se jedná o velmi zdařilou věc, která má v našem prostředí minimální obdobu. Mně se naopak líbí interiéry i exteriéry rumburské, pánové Jiráček i Franěk jsou bezpochyby skvělými aktéry.
    M. Táborský vůbec nevadí.
    Nebojím se 80%.
    J.

  2. Pochopitelně, že k filmu mám odpor a recenze to prosazuje, nakonec, o tom recenze částečně jsou (ne o odporu, o sdělení pocitů a dojmů z viděného). Navíc, právě z tohoto důvodu je prakticky nemožné napsat recenzi tak, aby byla „objektivní“.
    Mně Táborský také nevadí, naopak, jen ta jeho úloha v tomto snímku a celkový zjev u mne vyvolávaly žaludeční křeče.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *