Na DVD: leden 2008

Překvapivě mnoho „pověřených“ lidí si stěžuje, jak v poslední dekádě upadá kvalita filmů, kde vystupují vlkodlaci. Zřejmě jim vadí, že relativně kvalitní horory z filmového dávnověku (tedy před tím, než se narodila moje maličkost) se změnily nejprve v horory odpadové, načež po dalším vývoji zmizelo i slovo horor a zůstal jenom odpad. Já osobně tenhle pohled na věc nesdílím, jak snad dokážu i v téhle recenzi.

Na nebi se ukázal rudý měsíc, vypadající přesně jako ten z obrázku na krabičce jistých známých a chuťově odporných cigaret. Tento podivný úkaz vyburcoval veškeré vlkodlaky v Severní Americe. Traduje se totiž mezi nimi legenda, podle níž se v den, kdy dojde k rudému úplňku, objeví vyvolený, který dokáže vlkodlaky zbavit jejich prokletí. Tímto vyvoleným se má stát třináctiletý chlapec. A protože značná část vlkodlaků si nic jiného než ono vysvobození nepřeje, už před mnoha lety dotyčného hocha lokalizovala a nyní ho chrání. Daří se jim to úspěšně a do hodiny H scházejí tři dny. Jenže, ne každý vlkodlak bere své zvláštní schopnosti jako tragédii. Najedou se tací, kterým jejich stav víc než vyhovuje. A ti se samozřejmě rozhodnou chlapce během oněch tří dnů před úplňkem najít a sprovodit ze světa…

„Vlci“ jsou krásným zástupcem dobrého brakového filmu. Od začátku do konce víte, jak všechno dopadne, a překvapit vás může snad jen to, v jakém pořadí jednotlivé postavy zemřou. A i to se týká jen některých. Snímek netrpěl velkými náklady, nečekejte žádné složité triky a i samotní vlkodlaci se ve své méně lidské podobě vyskytují velice zřídka a v co nejkratších záběrech. Jejich masky pak vypadají jedním slovem otřesně.

Stejně jako slušné efekty budete postrádat spoustu dalších věcí. Dialogy se přesně v duchu žánru skládají především z jednoduchých vět a jsou v podstatě o ničem. Pouze vysvětlují to, co divák pochopí i bez jejich pomoci. Hlavní roli, matku vyvoleného chlapce (toho spratka bych po deseti minutách filmu uškrtil), ztvárnila Rhona Mitra, které se ovšem v době natočení připravovala na své nejlepší role, jak např. v „Soudném dni.“ Ostatní herci pocházejí z podobně brakových vod a dostanete od nich to, co potřebujete. Recitovat scénář, držet pistoli nebo ruce na volantu umí totiž téměř každý.

Co film činí skutečně zábavný, je kontrast mezi kladnými a zápornými postavami. Ti hodní odpovídají všeobecnému povědomí o slušných občanech. Nosí obyčejné šaty, chovají se zcela normálně (tedy, pokud se zrovna nemění ve vlčí bestie) a na ulici si jich nevšimnete. Jejich protivníci naopak nejspíš právě vylezli z nějakého rockové baru. Kožené či džínové bundy, dlouhé vlasy, v každé kapse pistole, chuť užívat si sexu a života jak to jen jde, prostě moje krevní skupina a absolutně nechápu, proč je zlí scénáristé postavili na špatnou stranu. Věřím, že pro většinu diváků jsou mnohem sympatičtější než vlkodlaci kladní.

Film má naštěstí celkem spád a i ty dialogy se dají nějak přežít. Akce nám mohli tvůrci naservírovat o něco víc, ta pořádná přichází poměrně zřídka. Pak ovšem stojí za to. Nevyniká sice nijak oslnivým zpracováním, ale mírou zábavnosti určitě ano. Postavy používají pořádné zbraně (velkorážní pistole, revolvery a brokovnice), střílejí tisíce nábojů a kromě protivníků trefují všechno v dosahu. Střelecká nemohoucnost vlkodlaků, kteří s neomezeným zásobníkem netrefí jeden druhého na pět kroků, představuje další velký klad filmu.

Suma sumárum, jen máloco mě v poslední době dokázalo tak spolehlivě pobavit jako tohle. Přesně takhle si představuji oddechový film pro nudné odpoledne. Ano, spousta lidí může poukazovat na spousty nedostatků v příběhu, v technickém zpracování, v hereckých výkonech a vlastně ve všem ostatním, já to nikomu vymlouvat nehodlám. Jsem totiž vrcholně spokojen a s radostí se na „Vlky“ podívám v dohledné době znovu.

90% (pro ty, kterým je braková zábava bližší než umění a názor davu)

30% (pro širokou veřejnost)

Režie: James Isaac
Hrají: Elias Koteas, Rhona Mitra, Kim Coates, Natassia Malthe, Sarah Carter, Carl Marotte, Jason Behr, Wendy Crewson, Julian Richings, David Sparrow, Tig Fong, Scott Anderson
USA, 2006, 110 min