Slzy slunce (Válečné)

V Nigérii došlo k vojenskému převratu, spojenému s vyvražděním prezidentské rodiny a doprovázenému násilím páchaném na civilistech. Příslušník Navy SEAL, zvláštní jednotky amerického námořnictva, poručík Waters (Willis), dostává za úkol provést se svým týmem výsadek na jihu země a dopravit do bezpečí doktorku Lenu Kendricks (Bellucci). Vše probíhá podle očekávání (poručíka i diváka) dobře až do chvíle, kdy si doktorka usmyslí, že sebou vezme všechny nemocné a raněné, kteří jsou schopni přesunu. Poručík po krátkém váhání souhlasí, byť velmi dobře ví, že podobné vměšování znamená překročení rozkazů.

Vojenská jednotka, doplněná nyní o desítky místních, pomalu postupuje až k místu setkání s americkými vrtulníky. Ty skutečně přiletí, nicméně Waters dá jasně najevo, že lístek na palubu si koupili pouze američtí občané. Doktorka mu toto počínání poněkud impulzivně a hystericky vyčte, načež se nedobrovolně nechá odvést do čekající helikoptéry. Během cesty se její posádce naskytne pohled na misijní nemocnici, v níž doktorka pracovala a kterou před pár hodinami zničili vládní vojáci. A poručík se zničehonic rozhodne, že lidem, nedávno zanechaným na odletové ploše, pomůže. Přesvědčí tedy pilota k návratu a spolu se svou jednotkou vedou domorodce do bezpečí sousedního Kamerunu. V patách se jim záhy objeví místní vojáci, titéž, co předtím zničili nemocnici.

Nedopřávají si oddechu ani na noc a na to, že pronásledují pouze skupinu uprchlíků, vyvíjejí velmi aktivní činnost. Záhy vyjdou na světlo dvě věci. Mezi domorodci se nachází jeden s vysílačem, díky němuž mohou vládní vojáci zaměřovat. Za druhé, další z údajných civilistů je syn bývalého prezidenta a kmenový náčelník. Waters se svou skupinou se úspěšně dostává k hranici Kamerunu, jenže v té době má před vládními vojáky náskok jen několik set metrů. Američané se tedy připraví k boji, v jehož průběhu kryjí útěk civilistů. Několik poručíkových mužů v boji zahyne, ovšem ve chvíli, kdy vše vypadá beznadějně, do boje zasáhnou americká letadla a během několika vteřin smetou vládní vojáky z povrchu planety. Poručík, doktorka i prezidentův syn se dostanou do Kamerunu, kde na první dva jmenované čeká americký vrtulník, na posledního pak lidé jeho národa, kteří v něm vidí naději a příslib do budoucna.

„Slzy slunce“ osobně nepovažuji za čistokrevný válečný film, ale spíše za akční drama zasazené do prostředí vojenského konfliktu. Pokud bych u snímku měj najít základní myšlenku, půjde nespíš o rozhodování, zda má člověk v rámci humanity porušit jasně daný rozkaz a vystavit nejen sebe, ale především celou svojí jednotku velkému riziku. Asi největším lákadlem snímku ale pro většinu diváků nebude příběh o sedmdesátí ubohých černoušcích, ale herecké obsazení. Bruce Willis zkrátka táhne a já pevně doufám, že mu to nějakou dobu ještě vydrží. Jeho poručík od speciálů je frajer každým centimetrem, typ, kterému fandíte a víte, že vaše naděje a očekávání nezklame. Jen by možná mohl do svého důstojnického řemesla vložit o něco více emocí a neudržovat neustále jeden zachmuřený výraz. I zbytek jeho jednotky jsou celkem sympaťáci, kteří působí jako parta správných chlapíků, kteří pro dobrou věc riskují vlastní život a nic za to nechtějí.

Ano, do skutečného válečného snímku se podobní exoti zrovna nehodí, ale nezapomeňte na první větu tohoto odstavce – nemluvíme o válečném filmu v pravém slova smyslu. Z herců nemůžu vynechat ani Monicu Bellucci, jejíž postava je sice od začátku do konce přesně daná dějem a jakoukoliv změnu charakteru by čekal pouze slabomyslný či americkými scénáři málo protřelý jedinec, nicméně se na roli dobře hodí a nemůžu pominout ani fakt, že jí to jako vždy víc než sluší (a je úplně jedno, že je oblečená v propocené košili a špinavá od krve a bahna). Co se zpracování bojových scén týče, vzhledem k tomu, že film je určen pro širokou a méně náročnou diváckou skupinu, nemůžu si ani tady stěžovat. Taktika vojáků či to, jak se občas nechávají úplně zbytečně zastřelit sice občas zabolí, ale výsledný dobrý dojem to nijak nezkazilo. Abych to nějak shrnul – „Slzy slunce“ nabízejí zdařilou, nadprůměrnou podívanou, která má své kvality a která se především velmi dobře sleduje. Místy až moc nápadná hra na divákovi city a podezřele šťastný konec sice nemusí být každému po chuti, ale i tak mohu snímek s klidem v srdci doporučit ke zhlédnutí.