Černý prapor – Čeští legionáři a pomsta v indočínské džungli (válečné)

Na ruzyňském letišti přistává letadlo, na jehož palubě se do Československa vrací bývalí příslušníci francouzské Cizinecké legie, mající zkušenosti z nasazení v indočínské válce. Na letištní ploše očekávají příbuzní bývalých legionářů, včetně staré ženy. Ta se všech vystupujících ptá na svého syna, Václava Malého, jehož jméno ani fotografie však není nikomu povědomá. Děj se následně retrospektivně vrací do Indočíny, kde vojín Václav Malý (Mareš) z Plzně po roční službě v Alžírsku přichází spolu s dalšími vojáky jako posila jednotky, dislokované v malé pevnosti.

Záhy po své příjezdu se nováčci zapojují do první bojové akce. Ta však končí de facto fiaskem, neboť jednotka utrpí v boji s nepřítelem velké ztráty, přičemž mezi padlými je i velitel. Na jeho místo nastupuje nový důstojník, Němec Wolf (Hasse). Tato informace velmi zaujme Malého, neboť příslušník SS jménem Wolf měl za války velký podíl na zastřelení některých členů Václavovy rodiny. Malý je pověřen služnou u novopečeného velitele a během několika rozprav s ním se jeho podezření změní v jistotu. Wolf skutečně sloužil u jednotek SS a jeho jednotka působila v Plzni. Napětí mezi důstojníkem a jeho podřízeným stále roste a Malý je odhodlám se Němci pomstít za každou cenu. Příležitost se naskytne během operace v terénu. Wolf se rozhodne vypravit na průzkum a požaduje  jednoho dobrovolníka z řad mužstva. Malý se přihlásí, načež oba muži, sledováni zbytkem jednotky, míří do džungle. Film se poté opět přenese do Prahy. Matka, stále neúspěšně hledající svého syna, osloví někdejšího legionáře Petra, který s Malým v jednotce skutečně sloužil. Nedá to však nijak najevo a odchází směrem k letištním budovám.

V rámci československých válečných filmů představuje „Černý prapor“ svým zasazením do indočínského prostředí pozoruhodný unikát. Samotné scény zasazené do džungle vznikly na Žitném ostrově na Slovensku a vypadají vcelku dobře. Tvůrcům se skutečně podařilo navodit jistou atmosféru dusného, nepřehledného pralesa a dokonce angažovali i jednu živou krajtu. Pocit autentičnosti navíc zvyšuje skutečnost, že jako služební jazyk se sice používá francouzština, ale mezi legionáři zní směsice jejich rodných jazyků včetně polštiny či češtiny. Samotný příběh není špatný, vzhledem k letitosti filmu lze navíc tolerovat zastaralé postupy, používané při natáčení především akčních scén (způsob, jakým zasažení vojáci padají na zem působí skoro stejně komick, jako v italských válečných filmech) a pochválit musím i výbornou smyčcovou hudbu ve vypjatých scénách. Třešničkou na dortu je pak role Františka Peterky – přeci jen, kdy jindy máte možnost vidět legendárního Krakonoše, jak pobíhá po pralese a střílí na partyzány. Kvalita snímku, který by se mohl za příznivější konstelace zařadit k tomu nejlepšímu, co v tuzemsku v tomto žánru vzniklo, však bohužel utrpěla z důvodů, souvisejících s tehdejší politickou situací v Československu. Cizinecká legie je tu tak předváděna jako přehlídka hrdlořezů, neváhajících ve vhodnou chvíli zabít spolubojovníka kvůli kořisti. Ve vlastním boji pak legionáři sice s vervou vypalují vietnamské vesnice a následně vyvražďují jejich obyvatelé, ale jakmile se v dosahu objeví stateční komunističtí partyzáni, dovedou jen jedno – umírat. To probíhá zhruba tak, že voják naprosto nelogicky vyleze na místo, kde před pěti vteřinami padl někdo z jeho jednotky, z křoví zazní krátká dávka a sbírka mrtvých legionářů na zemi se rozšiřuje o další exemplář. Nicméně oproti tehdejším válečným filmům, zasazeným do období II. světové války, nedosahuje toto zkreslení takové úrovně, aby dokázalo zničit celý snímek. Ten tak zůstává nejen zajímavou raritou, ale i relativně snesitelnou záležitostí, jejíž zhlédnutí není ztrátou času.

Závěrečný odstavec věnuji, jako téměř vždy, vybavení ve filmu použitému. Tvůrci pochopitelně neměli možnost získat vybavení používané za indočínské války. Ze směsice použitých zbraní, pocházejících z období II. světové války, se v Indočíně používaly standardně pouze dvě, konkrétně americká karabina M1 (má jí Malý) a raritní francouzský samopal MAS-38, kterým je na konci filmu ozbrojen Wolf.

Režie: Vladimír Čech
Hraji: Jaroslav Mareš, František Peterka, Günther Simon, Hannjo Hasse, Kurt Oligmüller, Tadeusz Schmidt, Jerzy Duszynski, Karel Jelínek, Ladislav Chudík, Jami Blanc, Marie Brožová
Československo, 1958, 88 minut

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *