Bitva v Ardenách (Battle Of The Bulge) – Historie trochu jinak (válečné)

V zimě roku 1944 je veterán německých tankových vojsk, plukovník Hessler (Shaw) převelen na Západní frontu. Zde se stává jedním z velitelů chystaného překvapivého útoku na americké pozice. Německé velení věří, že v případě úspěchu získá dostatečný čas na vývoj nových zbraní, s jejichž pomocí se podaří obrátit vývoj války. Plán, k jehož realizaci je připraveno velké množství skvělých tanků Tiger II, však má několik nedostatků. Kvůli letecké převaze Spojenců musí Němci doufat ve špatné počasí, v němž letadla nemohou operovat, navíc stavy paliva pro tanky neodpovídá požadavkům operace a palivové sklady nepřítele se tak stávají klíčovým cílem.

Na americké straně zatím podplukovník Kiley (Fonda) správně odhadne německé záměry, avšak jeho snaha přesvědčit nadřízené, že Němci něco chystají se míjí účinkem. O to větší je následný šok, když útok skutečně začne. Kolony tanků Tiger bez potíží drtí jakékoliv pokusy o odpor a Američané, jejichž protitankové zbraně se ukazují jako málo účinné, nemají nic, čím by mohli jejich nápor zastavit. Zlom přichází ve chvíli, kdy podplukovník Kiley úspěšně odhalí hlavní cíl nepřátelského útoku – americké sklady s naftou. Díky tomu se také podaří vymezit směr německého úderu a vybudovat obranu. Hlavními úkoly se nyní stává zničit vlastní zásoby paliva v okolí a zároveň zatáhnout nepřítele do boje, v němž vyčerpá obsah nádrží. Dochází k velké tankové bitvě, v níž obě stany utrpí značné ztráty. Do akce však zasahuje německé tajná zbraň – anglicky hovořící vojáci v amerických uniformách. Tyto zvláštní jednotky zlikvidují Američany, kteří se ve skladu chystali zničit barely nafty. Hessler se proto odpoutá z boje a jede si natankovat. V té chvíli se však na scéně objevuje malá skupina amerických vojáků, která se skladu zmocní a zničí všechno palivo v dosahu. Nic na tom nezmění ani Hessler, jehož pokus o útok je neúspěšný a plukovník sám umírá při explozi svého stroje. Němci tak nemají jinou možnost než se stáhnout. Kromě nedostatku paliva se navíc podle předpovědi v brzké době zlepší počasí a spojenecké letectvo bude schopné podpořit pěší jednotky. Poslední německá ofenziva na Západní frontě tak končí.

      Jeden z nejznámějších amerických válečných filmů 60tých let, ve své době poměrně často kritizovaný za historickou nevěrohodnost při ztvárnění titulní bitvy. Osobně bych to neviděl jako nějaký tragický nedostatek. Filmaři mají zkrátka na určitou uměleckou licenci právo, o daném tématu navíc vzniklo tolik dokumentů a bylo napsáno tolik knih snad ve všech světových jazycích, že není problém uspokojit své touhy po poznávání historie. Ale zpět k snímku jako takovému. Oko diváka už na první pohled potěší výpis představitelů hlavních rolí. Výborně se předvedl Robert Shaw coby plukovník Hessler. Jeho postupný přechod od na první pohled rozumného důstojníka pro psychopata, žijícího jen a pouze válkou a pro válku je skutečně pozoruhodný. Jeho protihráč Henry Fonda neztvárnil tak zajímavou roli, jeho výkon si ovšem drží standardně dobrou úroveň. O určité odlehčení některých pasáží se drobnými scénkami s humorným podtextem stará spolehlivý Savalas. Poněkud smutněji tak odejdou zřejmě jen fanoušci Charlese Bronsona, jehož výstup se omezuje na pár krátkých dialogů a několik výstřelů na německé tanky. Velmi potěšitelné je slušné tempo snímku, který přes svou délku dokáže bez problémů udržet divákovu pozornost.  Samostatnou kapitolou se pak stává vrcholná pasáž s tankovou bitvou. Sice netuším, jak je možné, že se boje místo zasněžených lesů najedou odehrávají na něčem podezřele připomínajícím poušť, ale nebudu to nijak negativně komentovat. Pravdou totiž zůstává, že jde o jednu z největších bitev obrněné techniky, jakou můžete v západním válečném filmu vidět, nehledě k faktu, že nabízí i slušnou technickou úroveň. Zkrátka a dobře, zhlédnutí Bitvy v Ardenách lze jen a pouze doporučit, film se právem řadí do skupiny válečných filmů, označených zprofanovaným a nic neříkajícím názvem „klasické.“

Rejpalova závěrečná poznámka tentokrát směřuje především k bojové technice. V roli Tigerů II se tu představí americké poválečné tanky M47, jejich protivníkem se stává, rovněž americký, lehký tank M24, označovaný ve filmu nesprávně jako známější typ M4 Sherman.

Hodnoceni: 80%

Režie: Ken Annakin
Hraji: Henry Fonda, Robert Shaw, Robert Ryan, Dana Andrews, George Montgomery, Ty Hardin, Pier Angeli, Charles Bronson, Hans Christian Blech, James MacArthur, Werner Peters, Karl-Otto Alberty, Telly Savalas, Axel Anderson, William Conrad, Robert Woods
USA, 1965, 167 min

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *