Most – průměrná obrana ústupové cesty

Na jaře roku 1945 je o výsledku II. světové války na evropském bojišti definitivně rozhodnuto. Zbytky německých armád ustupují před Spojenci a jejich odpor se pomalu hroutí. Ačkoliv každý racionálně uvažující člověk musí vědět, že další boje přinášejí pouze zbytečné oběti a nemohou odvrátit porážku, najde se dost takových, kteří pod vlivem nacistické ideologie stále pokračují v marné snaze zastavit nápor spojeneckých sil. Tento případ se týká i skupiny sedmi spolužáků z jedné třídy gymnázia.

Všichni dobrovolně nastupují do armády, a protože na jejich výcvik není čas ani osoba k tomuto účelu vhodná, prakticky okamžitě nastupují do své první akce. Ta spočívá v udržení mostu, na který směřují americké jednotky, a vzhledem k nedostatečné výzbroji se dá považovat za prakticky sebevražednou. Nikdo ze skupiny si však nepřipouští, že by zadaný rozkaz nesplnil, a všichni dál zůstávají na svých pozicích. Během čekání na příchod nepřítele je míjí ustupující německé jednotky, s nimiž se do vnitrozemí stahují i všichni důstojníci. Obránci mostu si velmi záhy uvědomují, že se staly posledními vojáky v širokém okolí. Zanedlouho skutečně přijíždějí Američané, a začíná boj, táhnoucí se přes celou noc. Druhý den ráno zůstávají naživu pouze dva Němci, Američané se však stáhli a o další útoky se nepokoušejí. K mostu navíc dorazí německé nákladní auto, jehož osádka má za úkol most vyhodit do vzduchu. Tuto skutečnost psychicky neunesou oba přeživší obránci, a mezi nimi a demoliční skupinou dojde ke konfrontací, vrcholící střelbou a zabitím jednoho z bývalých studentů. Poslední z obránců další boj vzdává, a stále stojící most se tak v dohledné době stane snadnou kořistí nepřítele.

Remake stejnojmenného snímku z padesátých let může na první pohled zaujmout remarkovským příběhem a ujištěním distributora, že se jedná o válku v její nejsyrovější podobě, nicméně než se nadšeně vrhnete po obalu s DVD, zapamatujte si jednu věc. „Most“ je filmem televizním, což se samozřejmě projevilo na výši prostředků, jimiž tvůrci disponovali. Z tohoto důvodu zapomeňte na velkolepou výpravu a okázalé bojové scény. Samotná akce sice plní svůj účel, nicméně tváří v tvář tomu, na co je divák ze současných válečných filmů zvyklý, se jedná jen a pouze o druhou ligu. Pár vojáků, v záběru občas tank, to celé podpořené několika počítačovými efekty průměrné úrovně. Snaha natočit co nejpochmurnější obraz války se také poněkud minula účinkem. Při sledování rozhodně nemáte pocit, že sledujete syrovou realitu, ale na televizní poměry ucházející, leč málo přesvědčivý film. Velký kámen úrazu vidím v obsazení amerických vojáků, jejichž nepřeslechnutelný německý přízvuk dává jasně najevo, z jakého státu se kompars rekrutoval. Nicméně, abych pouze nekritizoval. Snímek se sleduje celkem dobře, obsahuje pár povedených momentů a nehrozí, že u něj usnete. Pokud vám tato tři ujištění stačí, pak klidně uvažujte o koupi či jiné verzi pořízení a zřejmě neodejdete zklamáni. Z období II. světové války se ale nabízí mnoho zdařilejších věcí a pokud vás zoufalá obrana mostu nějak výrazněji zaujala, doporučuji zkusit sehnat původní verzi. Televizní „Most“ je zkrátka po všech stránkách průměr.

V období konce II. světové války zůstaneme i příště, jen se přesuneme na pacifické bojiště. Poslední velkou bitvou celého tichomořského tažení se stalo vylodění amerických jednotek na Okinawě. Tato událost posloužila začátkem šedesátých let jako téma filmu, vzniklého v japonsko-italské koprodukci.