Děj snímku se odehrává na sklonku evropské fáze II. světové války v Německu. V malém městečku žije sedm chlapců, spolužáků z téže třídy. Probíhající konflikt se jich zatím příliš nedotýká, jediná do vody spadlá bomba se tu stává velkou událostí. Změnu nicméně přinesou povolávací rozkazy. Třetí říše mele z posledního a nutně potřebuje vojáky na svou obranu, přičemž se hodí každý, kdo dokáže udržet a obsluhovat zbraň. Všech sedm školáků nastupuje k této povinnosti s nadšením.

Berou jí jako službu vlasti, o válce jako takové mají naprosto zkreslené představy. Zapojí se do základního výcviku, ten však záhy ukončí rozkaz k odeslání jejich jednotky na frontu. Velící důstojník však (úlohu v tom sehraje také návštěva učitele ze školy, kam hoši chodili) všech sedm, pod vedením zkušeného desátníka, určí k obraně mostu v městečku. Jde o bezvýznamný úkol, druhý den má dojít k jeho demolici pomocí náloží. Chlapci vybudují provizorní obranu, zatímco jejich velitel odchází najít vojáky pověřené destrukcí mostu. Narazí však na vojenskou policii, která ho považuje za dezertéra a zastřelí. Ráno na místo přijíždí americké tanky. Sedm obránců na ně zahájí palbu, přičemž se jim podaří jeden zničit. Do boje se zapojuje i nepřátelské pěchota, která za podpory těžké techniky ostřeluje obranné pozice. Během střetu dochází k obětem na obou stranách, chlapcům se také podaří vyřadit i další tank. Američané se proto nakonec stahují, čímž se úkol vlastně podařilo splnit. Z obránců však zůstali pouze dva. K mostu dorazí vojáci zodpovědní za jeho zničení. Pro akci hochů nemají příliš pochopení, načež mezi nově příchozími a dvojicí dojde ke střelbě. Padne jak velitel demoličního týmu, tak jeden z obránců. Zbývající živý odchází z mostu pryč, což je doplněno textem, že boj byl natolik nevýznamný, že se o něm ani nikde nepsalo.

Most patří k velmi známým a dobře hodnoceným protiválečným filmům. Obojí si rozhodně zaslouží, dokonce se dočkal i poněkud vlažněji přijatého remaku. Pokud bych mu měl něco vytknout, pak půjde o možná až zbytečně dlouhý rozjezd. Než se skupina hlavních hrdinů dostane do armády, uplyne docela slušná doba. Tu vyplňují všední strasti i radosti ze života chlapců, poznáváme jejich rodinné prostředí a tak dále. Nicméně to, co přijde poté, skutečně stojí za pozornost a vidění. Ochotně bych kvůli tomu sledoval třeba dokument o závodech hlemýžďů. Finální bitva o most má neskutečnou sílu a dokáže v divákovi vzbudit patřičně silné emoce. Ve světle tak skvělých momentů jako odraz jednoho obránce v optice amerického odstřelovače je pak naprosto jedno, že tanky jsou pouze modely, pod nimiž se skrývají automobily. Naplno se tu projevuje kontrast mezi idealistickými představami chlapců a děsivou realitou. Z původně vysněné hrdinské vlasti se stává depresivní a krvavá záležitost. Na svou dobu navíc působí film dost naturalisticky. Detaily jako vyhřezlé vnitřnosti nebo popáleniny po zášlehu z pancéřové pěsti patřičně tvrdí muziku. Celkové vyznění pak ještě umocňuje opakovaný fakt o naprosté nulové strategické hodnotě mostu a bitvy jako takové. Díky těmto faktorům si Most plným právem zaslouží své čestné místo v dějinách žánru. Jeho obsah je navíc přijatelný pro skutečně široké divácké spektrum. Jednoznačně se jedná o film, jehož zhlédnutí lze s naprostým klidem a čistým svědomím doporučit. Zajímavý, silný a dlouhotrvající zážitek, který se umí patřičně dostat pod kůži.