Star Trek se za necelých padesát let své existence stal jedním z nejvýznačnějších fenoménů nejen vědecko-fantastického žánru, ale i populární kultury jako takové. Nyní ho ovšem čeká zkouška ohněm. Otázku, zda je jeho sláva trvale udržitelná, totiž rozhodne až Star Trek: Do temnoty, pokračování úspěšného rebootu z roku 2009.
Po šesti televizních seriálech a deseti celovečerních filmech – nemluvě o nesčetném množství komiksů, románů a fanzinů, na jejichž přečtení by člověku nestačil ani celý život – mohli někteří oprávněně namítat, že se někdejší kult vyčerpal. Stagnace a přebujelý fikční svět, v jehož hlubinách se nováčci jen sotva mohou zorientovat, hrozily zhatit naděje na další pokračování. Režisér J.J. Abrams ovšem zlé předtuchy rozehnal ve svém dlouhé roky napjatě vyhlíženém zpracování, v němž elegantním řešením zachoval vazby na dřívější inkarnace Star Treku a zároveň vytvořil inovativní blockbuster, přístupný bez nejmenších obtíží komukoliv. Situoval svou verzi do alternativního vesmíru a zaručil, že příběhy budou pro každého diváka stejně nevyzpytatelné a překvapující. Dostal tak Star Trek opět do popředí světového science-fiction, nicméně popudil přitom i mnoho puristů z řad fandomu.
A tak stejně jako u reakcí na první film provázejí i blížící se pokračování značné kontroverze. Nadnesená očekávání většiny filmových fanoušků a příznivé prognózy odhadců návštěvnosti kontrastují s hlasitými protesty hrstky nespokojených fanoušků „starého Star Treku“, kteří se dávno před jeho vznikem pevně rozhodli, že Star Trek: Do temnoty budou z hloubi duše nenávidět. Jako kdyby toho nebylo málo, už tak delikátní situaci dále komplikuje Abramsovo typické tajnůstkářství a zveřejňování zavádějících indicií. Po dlouhou dobu bylo známo jen málo a ještě méně bylo známo s určitostí. Jisté bylo, že se diváci setkají opět s protagonisty Spockem a Kirkem (ztvárnění Zacharym Quintem a Chrisem Pinem) – stejnými, jen omlazenými postavami, které dosáhly ikonického statusu již v šedesátých letech po odvysílání prvního televizního seriálu. Stejný zůstává i hvězdně obsazený zbytek posádky vesmírné lodi Enterprise, kde vynikají především Zoe Saldana jako Uhura, Karl Urban coby doktor McCoy a svérázný Simon Pegg v roli šéfinženýra Scotta.
Jak napovídá podtitul, nadcházející snímek vrhne staronové hrdiny do ještě daleko temnějšího dobrodružství. Originální utopická vize budoucnosti lidstva a jeho mimozemských spojenců vezme za své ve prospěch populárnějšího trendu apokalyptických vizí. Napomůže tomu především Benedict Cumberbatch. Právě na jeho sálavé charisma tvůrci vsadili při obsazování role padoucha Johna Harrisona – mytizované figury, o níž ještě před začátkem natáčení kolovaly fámy, že se ve skutečnosti jedná o postavu Khana. Legendární postava zloducha z původního seriálu Star Trek a především druhého celovečerního filmu nesoucího podtitul Khanův hněv dala záminku pro nejvášnivější pře. Jedni si následkem toho domysleli, že Do temnoty bude remakem Khanova hněvu a obviňovali tvůrce z hanobení nedotknutelné klasiky, jiní pod inspirací nejpopulárnějším startrekovým filmem spatřovali garanci vysokých kvalit. S těmi podle všeho počítá i studio Paramout předpovídající filmu závratné tržby.
Pro velká očekávání producentů a kritiků existují dobré důvody. Od nového filmu se ve srovnání s předešlým očekává lepší scénář i práce s postavami. Zatímco scénáristé věnovali v prvním filmu mnoho sil a času na to, aby svedli postavy dohromady, utužili vztahy mezi hrdiny a definovali celý nový fikční svět, nyní již mají základy postavené a mohou se plně soustředit na vyprávění fascinujícího příběhu. Scénáristé navíc přislíbili vzít si k srdci kritiky prvního filmu, a Do temnoty proto bude přímo reflektovat problematické otázky svého předchůdce – mimo jiné lehkovážný styl velení kapitána Kirka a jeho nevěrohodný kariérní postup. V minulém filmu mnoho diváků neprohlédlo úmyslnou nadsázku spojenou s postavou padoucha Nerona a vnímali jej pouze jako soubor jednoduchých klišé a scénáristické selhání. Od Cumberbatchova Johna Harrisona lze čekat věrohodnější a sofistikovanější postavu, ačkoliv i jeho bude soudě z trailerů motivovat především touha po pomstě. Scénáristé věří, že se jim tentokrát podařilo stvořit protivníka, kterého by diváci i přes napáchané zločiny dovedli pochopit a s nímž by dokonce sympatizovali; patrně podobně, jako tomu bylo v případech Lokiho z Avengers nebo kultovního Jokera z Temného rytíře.
Druhý batmanovský snímek rovněž upomíná trend sequelů, které překonaly předcházející film v oblasti tržeb i umělecké kvality. Krom jiného i proto provází uvedení Star Treku: Do temnoty daleko velkolepější a troufalejší reklamní kampaň. K ní se váže i nedávné vydání videohry prostě pojmenované Star Trek, která v prvních dnech svého uvedení sklidila vlivem poruch platformy Steam rovněž rozporuplné ohlasy. Kampaň i tentokrát podpořilo nakladatelství IDW, když vydalo minisérii komiksových prequelů pojmenovanou Countdown to Darkness (Odpočet před temnotou). Nebývalé množství trailerů slibuje dynamickou akci a epické vesmírné bitvy.
V posledních letech se žánr science-fiction vrátil do popředí. Do kin přišly mnohé fantastické filmy kategorie A se závratnými rozpočty a uchvacujícími speciálními efekty. Některé sklidily zasloužené ovace (Avatar, TRON: Legacy, Zrození Planety opic, Počátek, District 9), jiné dopadly rozpačitě (John Carter: Mezi dvěma světy, Prometheus) a další vyvolávaly ponejvíce zklamání (Světová invaze, Kovbojové a vetřelci, Bitevní loď). Úspěch každého ambiciózního sci-fi může rozhodovat o budoucím vývoji filmového mainstreamu a Star Trek se opět ocitá v jeho čele. Nyní je na divácích, zda svým zájmem a návštěvou kina dopomohou formovat budoucnost žánru a jakým směrem se cesty vesmírné lodi Enterprise budou ubírat příště.