Sanitka 2 – Recenze prvního dílu – Seriály

CSFD IMDb WWW

Sanitka 2 se odehrává ve zvláštním světě, kde se sanitkou jezdí bodří sedmdesátníci (fakt, Marek Vašut tam patří k mladším!) a novináři České televize čekají na letišti na doktora, který se vrací z mise Lékařů bez hranic.

Projekt, který režijně dostal na starosti Filip Renč, byl od začátku zvláštní nápad. Původní Sanitka měla jasně daný historický vývoj, kromě mezilidských vztahů (občas směšných i tehdy) vyprávěla příběh vzniku rychlé záchranné služby v ČSR. Tuto berličku nová verze postrádá, jediné co zbývá, jsou příběhy jak z telenovely. Posuďte sami:

– Starý Jandera v Hanzlíkově podání už není ten mladý sympaťák z původního seriálu, ale je to pěkný parchant, který opustil ženu a dítě. Ale polepšil si, protože jeho nová manželka má za otce milionáře (je “jediná univerzální dědička celého majetku v hodnotě 200 milionů”, jak se dozvíme v dialogu jak z melodramatu z 30. let).

– Starý Jandera se odmítne přimluvit u bohatého tchána za vlastního bratra, jehož manželka slepne a potřeboval by půjčit peníze na operaci v Německu.

– Za to jeho původní manželka má problémy s bytem, její slizký a buranský domácí ji chce vyhodit z bytu (asi si máme říct, jaký je to zločinec, ale na druhou stranu o tom, že se budou muset přestěhovat věděli podle dialogu už rok a taky nechápu, proč by se vedoucí dispečinku záchranky s dospělým synem, lékařem u záchranky, musela stěhovat do garsonky).

– Slovenská bývalá misska, která pracuje na záchrance u telefonu, okamžitě jede po mladém Janderovi, přestože má doma dítě a její muž pracuje u letecké záchranné služby.

– Syn Marka Vašuta je podnikatel a pracuje v USA – docela by mě zajímalo, co vedlo autora k tomu, že jeho postava neumí pořádně česky.

Tím jsem chtěl naznačit, jaké má Ivan Hubač představy o mezilidských vztazích. Působí to jako něco vypitvaného z Ordinace v růžové zahradě…

Neúnosně dlouhé představování postav za tklivých zvuků klavíru, kdy se jednotlivé postavy spolu musí bavit o své minulosti, kterou autor scénáře zřejmě neuměl jinak naznačit divákům. Scénář Ivana Hubače trhá uši a je plný nelogických pitomostí, jako např.:

– Mladý Jandera u nehody působí jako naprostý začátečník, kterému se rozklepou ruce a není schopný píchnout zraněnému uklidňující prostředek, přitom je jasně řečeno, že rok jezdil se záchrankou v Londýně. Pokud tohle má dávat smysl, pak se obávám, že mladý Jandera dělal rok v Londýně ostudu českému zdravotnictví.

Když Marek Vašut podá mladému Janderovi ruku tak tvrdě, až se ozve praskání, nevěděl jsem, jestli nejde o parodii. Ale opravdu šťouravý divák se ve mně probudil ve chvíli, kdy operátoři rychlé záchranné služby telefonují přes pevnou linku tak, že zvedají sluchátka. A to prosím v době, kdy každé call-centrum má headset! Nebo to, že u velké dopravní nehody jsem nezahlédl jediného policajta, ale to už jsou drobnosti.

Jestli je na Sanitce 2 něco dobrého, jsou to herci. Jiří Dvořák by si už dávno zasloužil daleko výraznější a především zajímavější roli. Stejně všichni ostatní, Hanzlík, Kostka, Zedníček, Adamovská a spousta dalších dělají všechno proto, aby plytký telenovelový příběh fungoval.

Ale celkově by snad šlo najít k novým dílům Sanitky smířlivý tón. Je to profesionální práce, dobře odvedená, dobře zahraná. Kdyby celá tahle legrace nestála 170 milionů korun! To je 13 milionů na epizodu, což je víc než stojí epizoda Kobry 11. To sice není nijak kvalitní seriál, ale stojí na akčních scénách, na kterých si tvůrci skutečně dávají záležet, a navíc je natáčen v Německu. Jak je tedy možné, že epizoda seriálu natáčeného v ČR stojí víc než epizoda německého seriálu, když v Německu je všechno dražší (zvlášť platy) a akce je tam daleko víc, i když ji spočítáme jen na zničená auta? Vážně by mě vysvětlení tohoto rozdílu zajímalo.

Sanitka 2 přinesla totéž, co před lety Nemocnice na kraji města 2 a 3 (nebo jak se to jmenovalo). Plytké a zbytečné pokračování, navíc naplněné nelogičnostmi (věk hlavních hrdinů bije do očí, hlavně postavě Petra Kostky bude ke stovce).