Brilantně podivný Psychoville

Nevím, jak to BBC dělá. Fakt netuším. Problematikou televizí se pokouším zabývat poměrně dlouho, ale chtěl bych poznat toho šílence, který dal zelenou seriálu Psychoville.

Posuďte sami z obsahu, jak je popsán na csfd.cz: “Seriál pojednává o pěti různých lidech. David Sowerbutts, masovými vrahy posedlý muž, který stále bydlí u své matky Maureen. Mr. Jelly, jednoruký klaun. Oscar Lomax, slepý milionář, který nadevše miluje svoji sbírku plyšových zvířátek. Joy Aston, porodní sestra, která žije v představě, že jedna z nácvikových panenek je skutečné dítě, a Robert Greenspan, lilipután, jeden ze sedmi trpaslíků v divadelní hře, který je zamilovaný do Sněhurky a věří, že ovládá telekineze. Jednoho dne tyto lidi spojí záhadný vyděrač, který všem pošle dopis se stejným textem: „Vím, co jsi udělal“.”

Seriál s takovou premisou musí být buď skvělý, nebo jen divný. Za sebe musím říct, že jsem si na něj zvykal s obtížemi (postavy jsou zkrátka až příliš šílené na to, aby si je člověk oblíbil – musí si zvyknout). Ale ladnost, s jakou do sebe na konci první série zapadly jednotlivé díly skládačky, mě do teď fascinuje.

Psychoville je zvláštní druh televizní tvorby, který bych neváhal přirovnat k filmům jako Repo: Genetická opera nebo Rocky Horror Picture Show.

Seriál jsem definitivně prohlásil za geniální při pěveckém vystoupení Jacka Rozparovače a dalších vrahů z muzea voskových figurín. Teprve po shlédnutí Psychoville si člověk uvědomí, jak moc jsou američtí seriáloví tvůrci přízemní.