Pan Jásir žije někde v oblasti Středního Východu a vypadá jako prototypový terorista z denního tisku. Jeho sny se skládajíc ze stovek Židů a Američanů, vyhozených do vzduchu či zabitých jiným nehumánním způsobem. Jásir má tak dva syny, ze kterých se neustále snaží udělat teroristy – vždyť co udělá arabskému otci větší radost než bombami obložený syn, vyrážející na poslední cestu někam do hustě osídlené oblasti. Bohužel, Ahmed a Salím, jak se oba mladí výtečníci jmenují, nemají pro tatínkovu vášeň pochopení a zcela se oddávají závislosti na počítačových hrách a Internetu. Všechny jim svěřené operace končí fiaskem, což Jásir nese velice, velice těžce.
Pokud se podíváte na animaci tohoto izraelského seriálu, napadne vás jediné – South Park. Tvůrci skutečně vzali základní princip animace a koncept a přizpůsobili ho svému regionu. A udělali tak s velkou nadsázkou. Dá se říct, že staví na zažitých stereotypech, které si lidé o teroristech udržují (Jásir) a staví je do konfrontace s nešvary současné mládeže (Ahmed a Salím).
Jednotlivé epizody mají jen několik málo minut (od tří do devíti), ale přesto se je zcela podařilo naplnit politicky zcela nekorektním humorem a spoustou nadávek, které v použitém jazyce, arabštině, vyznívají vpravdě dokonale. Jelikož nahlížíme na svět z pohledu arabských radikálů, nechybí antisemitské výrazy, hořící izraelská vlajka ve škole pro teroristy nebo znevažování jiných náboženství než islámu. To všechno nutí diváka sledovat seriál s nadhledem – tvůrcům rozhodně nešlo o to někoho urazit, ale naopak si udělat legraci z vážných témat naší doby.
Za velké zpestření, které musím zmínit, považuji často se vyskytující načatá poučení, která se vzápětí mění ve výbuch násilí nebo vulgarit. Tak například Jásir, proměněný v Žida, káže o rovnosti obou náboženství, ale po zjištění, že vše byl jen sen, bere pár pistolí a vyráží na jakousi židovskou schůzi všechny postřílet.
Někomu může seriál připadat nevkusný a zbytečně vulgární, ale já osobně se u jeho sledování skvěle bavil. Jde o originální zrcadlo, nastavené současné době, a už jen za již zmíněné využití obecného povědomí o teroristech si tvůrci zaslouží velkou pochvalu.
90%
Izrael, 2009
Napsat komentář