Pochyby (Doubt)

Posted by

–

4. 3. 2009

CZ premiéra: 5. 3. 2009

d11 Sestra Aloysius (Meryl Streep) je upjatá ředitelka církevní školy, neoblíbená pro své puntičkářství a někdy zbytečnou tvrdost. Bojí se jí jak studenti, tak i učitelé. Oproti tomu otec Flynn (Phillip Seymour Hoffman), uvolněný, bodrý a charismatický kazatel a tělocvikář, se těší přízni jak žáků i učitelů, tak i celé farnosti. Dva pohledy na víru, dvě silné osobnosti. Je jasné, že mračna, jež se kolem školy svatého Mikuláše v Bronxu stahují, brzy přinesou pořádnou bouři. Tu nakonec rozpoutá mladá a naivní sestra James (Amy Adams), jež na otce Flynna vrhne stín podezření ze zneužívání jediného černošského studenta a ministranta Donalda. Mezi oběma vyhraněnými charaktery začíná nelítostný souboj, plný bouřlivých dialogů, ostrých úskoků a obrovských pochybností.

O sexuálním zneužívání ale film není. Ani o rasismu, přestože to téma je zde naznačeno. Rasová odlišnost malého Donalda je spíše symbolická, působí jako obrazový prostředek, jenž má vyjádřit chlapcovu výjimečnost v příběhu. Konverzační drama Johna Patricka Shanleyho je ale hlavně o těch pochybnostech. Sestra Aloysius je skálopevně přesvědčena, co se týče Flynnova provinění, ale nemá stoprocentní jistotu. Tu nemá ani divák. Pravda je ukryta kdesi v mistrně napsaných dialozích, které slouží postavám jako ničivé zbraně. A právě v dialozích tkví síla celého snímku. Rozhovory mezi sestrou Aloysius a otcem Flynnem jsou dynamické, bouřlivé a navíc podtrhované blížící se bouří a silným větrem, dujícím zvenku a d21 zvedajícím se pokaždé, když se schyluje k něčemu zásadnímu. Po celý film je kolem církevní školy zamračeno, což podtrhuje ponurou atmosféru. Co nedotáhnou dobře volená slova, tomu pomůžou režisérovy hrátky s počasím. A pochopitelně i brilantní herecké výkony všech zúčastněných, které právoplatně vynesly filmu čtyři nominace na Oscara. Všichni herci dokázali naprosto splynout s postavami. Středobodem všeho je sestra James, třetí osoba, jež reprezentuje pohled diváka. Stejně jako on nikdy neví, na čí stranu se postavit, které síle podlehnout.

Tvůrci rozhodování nijak neulehčují, protože stejně jako nařčení samotné, i postavy se stále ukazují v jiném světle. Na začátku poznáváme Aloysius coby přísnou semetriku, vyznávající filosofii železné pěsti a Flynna jako sympaťáka, majícího ke svým „ovečkám“ blízký vztah. Náhle, přesto nenásilně se ale pohledy na obě postavy otočí – Aloysius je sice tvrdá, ale pokouší se ze všech sil jednat správně. Flynn se snaží působit laskavě, za jeho milým úsměvem ale tušíme přetvářku. A pak se to otočí znovu. A znovu. A nakonec divák zjišťuje, že vůbec neví, na čem je. Snaží se sestra Aloysius zachránit ohroženého chlapce před nebezpečím, nebo se jen chce zbavit nepohodlného kazatele, jenž podrývá její autoritu? Je otec Flynn nevinný kněz, udržující zdravý vztah se studenty, nebo je to pedofil a chladnokrevný manipulátor? Pochyby jsou neúprosné a ani po skončení snímku se jich divák nezbaví.

Filip Šula