CZ premiéra: 10. 12. 2009
Malý Mikuláš a jeho kumpáni baví čtenáře všech věkových kategorí už padesát let, filmová adaptace se tedy dala očekávat. Základní otázka při převádění těchto knih na filmové plátno byla, jak se poprat s jejich velmi nefilmovou strukturou – každý čtenář si jistě vzpomíná, že knihy o malém Mikuláši jsou tvořeny sérií krátkých, spolu nesouviseících příběhů. Při filmové adaptaci tedy hrozilo reálné riziko, že se tvůrci pokusí o souvislý příběh, který by ovšem museli z valné části sami vymyslet, a výsedek bude postrádat kouzlo předlohy a už to prostě nebude Mikuláš. Nebo že se budou držet epizodického členění tak moc, až film přestane fungovat jako celek. Nic z toho se naštěstí nestalo.
Snímek je podivuhodně věrný duchu předlohy a je zřetelně členěný na jednotlivé epizodky, přesto jím prostupuje jeden ústřední motiv, který jej zaštiťuje. Oním motivem je Mikulášova domněnka, že bude mít malého bratříčka, což usoudil po vyslechnutí části rozhovoru rodičů. Co může po takovém zjištění u malého chlapce následovat? Děs! Strach, že ho rodiče opustí a nechají na nějakém odlehém místě, jelikož už ho nebudou potřebovat. Tomu se musí za každou cenu zabránit. Třeba tím, že vydrhne s kamarády celý dům, aby mamince a tatínkovi dokázal, že je bezkonkurenční syn. A není to přeci jeho vina, že dům pak vypadá jako po výbuchu…Podobných ukázek šílené dětské logiky je film plný.
Také se dočkáme rozšíření a doplnění některých okolností z Mikulášova života, především vztahu jeho rodičů. Vidíme zde tatínkovu snahu o povýšení i maminčinu touhu udělat dojem na mužova šéfa a jeho choť, například znalostmi o skandinávské poezii 13. století. Je zde patrné, že nejen děti, ale i dospělí mohou mít ty nejlepší úmysly, přesto výsledek jejich snah leckdy končí katastrofou.
Prvním čtenářům Mikulášových patálií je teď přes padesát. Tyto knížky četli nejdřív sami, pak je předčítali svým dětem a ty je pak předčítaly svým. Filmové zpracování je vhodné pro všechny generace čtenářů, jelikož kombinuje laskavý humor, krásně ujetou dětskou logiku i určitou nostalgii za dobou, kdy televize netrůnila v obýváku tak samozřejmě jako dnes. A také za obdobím lidského života, kdy na rohu ulice čekaly ty nejroztodivnější věci.
80%
Režie: Laurent Tirard
Scénář: Laurent Tirard a Grégoire Vigneron podle knih Reného Goscinyho
Hrají: Maxime Godart (Mikuláš), Valérie Lemercier (maminka), Kad Merad (táta), Sandrine Kiberlain (paní učitelka), Daniel Prévost (pan Moucheboume)
Francie, 91 minut
Napsat komentář