CZ premiéra: 18. 6. 2009

Nebudu zapírat, že John Woo je jedním z mých nejoblíbenějších režisérů. Psát recenze na jeho filmy je vlastně za trest, protože člověk je buď nekritický a nebo z obavy, aby nebyl nekritický, je naopak přehnaně kritický. Vyberte si, co je horší…

Každopádně je třeba říct následující: Woo je zpět! A vrátil se s filmem, který naprosto nakopává prdel žánrově či typově podobným dílům z holywoodské produkce. A to se ještě svoje nadšení snažím docela krotit. Nicméně nevzpomenu si na historický velkofim, který by mě kdy zaujal víc. Statečné srdce, Gladiátor, Království nebeské. To vše je v mých očích překonáno Krvavým pobřežím…

V roce 208 n. l. stála dvě království Wu a Xu proti vojevůdci čínského impéria Chao Chao, jenž je plánoval zničit. Ačkoli Wu a Xu uzavřela spojenectví, pořád disponovala menší silou a početně menší armádou než měl Chao Chao. Aby byla vůbec nějaká naděje na úspěch, museli generálové příjít s takovou taktikou, která z jejich nedostatků udělá jejich přednosti…

Zápletka je poměrně běžná. Někdo slabší se postaví silnějšímu usurpátorovi. To je klasická linka každého historického eposu. Tak v čem je vlastně tenhle film objevný? Ukazuje snad něco, co tu ještě nebylo? Ne… Ale ukazuje něco, co tu bylo naposledy před několika lety. Nebo v čem jsme za posledních pět let mohli vidět davové scény s tisícovkami komparzistů? Woo si právě tohle uvědomuje, a proto si podobných scén užije divák do sytosti. Kamera poletuje nad bojištěm a nechá vás vychutnat si tu obrovskou lidskou masu před vámi. A právě díky tomu, že Woo nepoužívá v bitvách digitální záběry, jsou bitvy v Krvavém pobřeží daleko uvěřitelnější a vypadají zcela realisticky (jistě, občas se použijí dráty, ale..). Když už je řeč o bitvách, nelze nezmínit jejich choreografii. Ta je vynikající. Aby taky ne, když na ní pracoval Corey Yuen (Karate Tiger, Navěky drakem, Kurýr). Předně, bitvy jsou přehledné. V obrovských scénách každý statista ví, kde je jeho místo a co má dělat. Opravdová lahůdka ovšem přichází v okamžicích, kdy bojuje kterýkoli z hlavních generálů. Všichni mistrně ovládají zbraně a kosí desítky protivníků. Přidejte navrch naprosto úžasná comba, která předvádí a při kterých vám skutečně spadne čelist, a máte zážitek z boje, který tu nebyl od Hrdiny.

Před projekcí jsem byl zvědav, zda se dočkám od Wooa klasického opěvování přátelství, cti, hrdinství. Dočkal jsem se měrou vrchovatou. Kdo má od Wooa něco nakoukáno, tomu bude hned jasné, z koho se stanou přátelé, kdo si koho bude vážit a proč. Navíc John prostě umí ukázat tu symbiózu, ten respekt mezi hlavními postavami. I nepřátelé tu dokáží vzájemně ocenit lidské i bojové kvality. A to je velmi příjemná změna, místo toho aby po sobě plivali nadávky. Celé to působí vznešeněji a fajn se na to kouká.

Když jsem si zpětně přehrával, co jsem dvě hodinky sledoval na plátně, napadlo mě, jak charakterizovat vývoj filmu jednou větou: úvodní titulky – bitva – plánování strategie – větší bitva – příprava na závěrečnou bitvu, jež bude k vidění ve druhé části filmu. Které se prostě nemůžu dočkat, protože jestli bude Woo pokračovat v gradaci filmu, tak si nedovedu představit, jaké orgie nás čekají.

90 %

Režie: John Woo
Hrají: Tony Leung Chiu Wai, Takeshi Kaneshiro, Fengyi Zhang, Chen Chang, Jun Hu, Wei Zhao, Shido Nakamura, Song Jia
Čína, 2009, 147 min