Gamer – Recenze – FanMovie.cz

CZ premiéra: 24. 9. 2009

Rovnou na úvod se přiznám, že jsem se na film opravdu těšil a vzhlížel k němu s velkým optimismem. Trailer podobné úvahy solidní způsobem podporoval, Butler běhající s puškou a kosící všechno kolem sebe vypadal jako jasná volba. A to nemluvím o tom, že mělo jít o produkt z dílny lidí, kteří dali světu perfektní akční flák jménem Crank. Očekávání tedy vysoká, ovšem skutečný test přišel až v podobně zhlédnutí filmu. A proč to zapírat, přišlo procitnutí, vystřízlivění a na závěr pořádná kocovina.

Tvůrci se totiž rozhodli, že jednoduchých a zábavných akčních filmů vzniklo už dost, a že musí natočit něco promyšleného a vážnějšího. A jakmile toto rozhodnutí učinili, začali kazit téměř vše, na co sáhli. Především, film jako takový vůbec nedává smysl. Snaží se být tak sofistikovaný, až z něj diváka spolehlivě rozbolí hlava. Povedlo se sice vytvořit zajímavé situace a vizuálně propracovanou záležitost, ale veškerý potenciál zůstal trestuhodně nevyužit.

Co ale nezklame, jsou akční pasáže, na které se divák pravděpodobně třese nejvíc. Hned ta první slouží jako solidní rozjezd a je řemeslně zvládnutá na výbornou. Má spád, výborné efekty a přesně vypočítanou délku, aby u ní člověk nechal oči od začátku do konce. Jenomže žádná z dalších jí už nepřekoná. Jednotlivým akčním sekvencím totiž chybí variabilita. Všechny vypadají velice podobně, čemuž napomáhá i monotónní prostředí opuštěného města. Navíc, a to vadí více, jim chybí nějaká myšlenka. Jde opravdu jen o to, aby hlavní hrdina prokličkoval v dešti kulek na druhou stranu ulice, kde očekává úložný bod hry a vzápětí za ním konec mise. Ano, vypadá to skvěle, ale chtělo to nějakou změnu. Vrtulník, který se v jedné z misí proletí nad ulicí, za nějak zvláštní originální počin nepovažuji. Po této stránce mám pocit, že tvůrci odvedli sice poctivou práci, ale zůstali trochu za očekáváním.

Nuže, co se ovšem děje, pokud hlavní hrdina neběhá po vybydlených domech a nesnaží se někomu ustřelit hlavu? Napadá mě jediné slovo – nic. Další scény se vesměs snaží velice vážným způsobem ukázat, kam až může vést závislost na počítačových hrách. Značný čas strávíte v divně zvrácené parodii na lidský život, kde neplatí žádná morální pravidla a kde jako uživatel můžete dělat prakticky cokoliv, v tomto případě převážně, opět nic.

Aby to nebylo tak jednouché, vpravili sem tvůrci ještě další zápletku o skupině lidí, kteří proti počítačovým hrám brojí a varují svět před jejich riziky. Jde o bandu nezajímavých, tuctových lidiček v omšelých šatech, jejichž úloha a význam se od začátku do konce ztrácí v prázdnu.

A podobným dojem mám z celého filmu. Nemá žádný faktický začátek ani opravdový konec. Sám sebe topí v moři neuvěřitelně nudných scén, které odnikud a nikam nevedou, a pouze se snaží tvářit stylově a zasvěceně. Ve skutečnosti jedna pasáž stěží pořádně navazuje na další. Děj zkrátka nejistě klopýtá od úvodních titulků až do chvíle, kdy se o devadesát minut později zcela vyčerpán svalí k zemi a už se nikdy nezvedne.

Nabízí se otázka, proč tenhle film, který na sebe vydělá jen v případě, že tvůrci prodají všechny na plátně použité zbraně do Iráku, vůbec vznikl a co se jím snažil básník naznačit. Chtěli ukázat, že kromě čistě akční záležitosti dokáží i něco víc? Podobné věci měli tvůrci nechat stranou svého zájmu a víc pracovat s akčními scénami s obrovským potenciálem. Nezatěžovat divákovi hlavu složitým a nezáživným děním za scénou, ale spíš se zaměřit na zobrazenou hru jako takovou. Neudělali to a nevyplatilo se.

Šťastnou ruku však rozhodně měli při výběru představitele hlavní roli. Butler do filmu zapadá naprosto skvěle, odvádí sympatický výkon a zcela osamocen vytahuje nezáživnou podívanou z hlubokých kalných vod nahoru, k hladině. Naneštěstí je na tuhle těžkou práci zcela osamocen.

Co k filmu dodat závěrem? Není úplně špatný, a má i své světlé momenty, jenže zůstává příliš daleko za nadějemi do něj vkládanými. Trpí svou rozvleklostí a snahou být něčím víc než poctivou akční podívanou. Butler jako jediný vychází z této bitvy s čistým štítem a já doufám že i s nepošramoceným sebevědomím. A tvůrcům můžu poradit jediné – držte se toho, co umíte a co po vás divák chce.