CZ Premiéra: 14.2.2013

Mladík Ethan žije obyčejný život obyčejného teenagera do té doby, než se do ospalého městečka Gatlin přistěhuje nová introvertní spolužačka Lena. Samozřejmě se do ní zamiluje. Ostatní si z ní ale utahují (protože to jsou křesťanští fanatici) a kvůli její podivínské rodině žijící v tajuplném sídle jí nadávají, že je čarodějnice a svalují na ni vinu za prasklá okna a silné bouřkové blesky. Pak se ale Lena Ethanovi svěří, že je stejně jako ostatní členové její rodiny opravdu čarodějnice – šok! Zápletka spočívá v tom, že chybí pár měsíců do jejích šestnáctých narozenin a pak že osud určí, jestli se přikloní k bílé nebo černé magii. Přála by si samozřejmě bílou. Otázkou je, jestli dokáže odolat svodům své zlé sestry a zlomit jakousi kletbu a kdesi cosi.

Snímek je natočen podle knižní série, která má čtyři díly. Nepřipomíná vám to něco? Jedna fantasy sága pro pubertální dívky nedávno skončila, začíná nová. A jak na potvoru je ještě horší. O kvalitách knihy nic nevím (stejně bych ji v recenzi filmu nehodnotil), ale vinit výhradně režiséra Richarda LaGravenese se mi moc nechce, protože to je člověk, který dostal nominaci na Oscara za scénář ke Králi rybáři a i ke svým vlastním filmům, dosavadně nadprůměrným, si psal scénáře sám. Ovšem za opravdu velice nešťastné pokládám jeho rozhodnutí natočit po nenáročné romantické komedii P.S. Miluji Tě a po komorním dramatu Mezi řádky něco tak ambiciózního, jako je romantická fantasy s pětiset stránkovou knižní předlohou a digitálními triky. Když už nic jiného, potřeboval by přinejmenším mnohem větší rozpočet.

Vzácnou nepodařenost Nádherných bytostí bych označil jako důsledek kolektivní viny. Všechno je špatně! Děj je přes svou primitivnost neuvěřitelně zamotaný, zmatený a těžko pochopitelný. Ústřední duo je toporné. Mladí, pohlední a prakticky neznámí herci, kteří je hrají (Alden Ehrenreich a Alice Englert) rozhodně nejsou moc dobří (pořád ale lepší než Bella s Edwardem), serióznější emocionální scény mezi nimi nefungují a navíc oba vypadají podstatně starší, než kolik je jejich filmovým charakterům. Přestože je film o čarodějnicích (říkají si Zaklínači, ale to je fuk), tak se v něm překvapivě málo čaruje. Když už, tak použitá kouzla málokdy slouží k praktickým nebo dějovým účelům, většinou mají jen vizuální funkci (blesky z rukou), nebo slouží k pubertálním vtípkům (když se hrdinka zlobí na svého milého, tak nad ním vyčaruje mrak, aby na něj pršelo, když ho políbí, tak do cedule za nimi uhodí blesk…) a když někdo způsobí kouzly nějaký nešťastný incident, tak ho v životě nenapadne ho zas kouzly napravit. Přitom digitální triky nevypadají vůbec špatně, akorát nejsou využity k ničemu jinému než k prvoplánovému vizuálnímu pozlátku. Jinak ale film rozhodně není přehlídkou velkorozpočtových triků a je spíš komornějšího charakteru, žádný Harry Potter. Jeho většina pozůstává z obyčejných dialogů, až je to chvílemi nuda.

Další nedostatky vyplývají z objemu předlohy. Ve filmu je spousta postav, které jsou určitě v knize detailně popsány. Zde se mezi nimi divák ztrácí (více postav na sebe může vzít podobu kohokoli jiného, aby toho nebylo málo), navíc jsou nevyužité a mnohdy nadbytečné. Podobného neblahého efektu docílil Burton v Temných stínech, zde je tento problém ale ještě markantnější. Selhávají i režisérovy vyprávěcí schopnosti (viz. pasáž, kdy vidíme mizerně sestříhaný flashback, po jehož skončení se objeví na plátně někdo, kdo znovu popíše a vysvětlí, co divák právě viděl). Nedaří se ani zprostředkovat iluzi komplexního fantaskního světa, ve kterém by se měl příběh odehrávat, protože se každou chvíli objeví nějaká nová magická proprieta, o které nikdo (ani hrdinové) neměl do té doby tušení. A nejlepší je (taková perla na závěr), že příběh by se úplně v pohodě obešel i bez té ústřední romantické linie, protože ta nakonec k ničemu dobrému v ději neslouží. Polovinu filmu nechce o románku obou hlavních hrdinů žádná z vedlejších postav ani slyšet, polovina druhá je zas naditá proslovy o tom, jak bude Ethan Leniným ochráncem v osudovém okamžiku a jak pravá láska vítězoslavně porazí zlo. Nic z toho se nestane! (Resp. zlo je dle očekávání sice poraženo, ale rozhodně ne tímhle způsobem.)

Kdybych měl vyjmenovat klady, tak jich moc nebude. Technické zpracování je poměrně na úrovni, hudba je docela slušná a triky jsou povedené. Příjemné herecké výkony jsem zahlédl u Jeremyho Ironse a Emmy Thompson ve vedlejších rolích, akorát Jeremy mohl být trochu výraznější a Emma nemusela v některých pasážích tolik přehrávat. Oproti Twilight mají Nádherné bytosti tu výhodu, že jejich scénář nepůsobí, jako by ho psaly jedenáctileté školačky, čímž mimo jiné dochází k tomu, že láskyplné dialogy mezi hlavními hrdiny nejsou tak neskonale dementní. V rámci celkové realizace ale snímek za upírskou lovestory bohužel ve většině případů zaostává.