Skupina devíti těžkých bombardérů B-17 dostává rozkaz k přeletu ze San Francisca na Havaj. Jedním z letadel je i stroj s přezdívkou „Marry-Ann,“ s posádkou vedenou kapitánem Quincannonem (Ridgely). Po přiblížení k cíli se letci z rádia dozví o japonském náletu na Pearl Harbor. Po přistání na těžce poškozeném letišti dostávají rozkaz k dalšímu přesunu. Tentokrát zamíří na Filipíny, s plánovaným mezipřistáním na ostrově Wake.

Zastávka na něm se však omezí pouze na dobu nutnou pro doplnění paliva. Japonci se snaží ostrov obsadit a ačkoliv jim obránci způsobili těžké ztráty, dá se v brzké době očekávat další útok. Podobná situace panuje i na samotných Filipínách. Nepřítel nadále postupuje a chystá se ovládnout celé souostroví. Posádka Marry-Ann zde dostává první příležitost k odvetě. Průzkum odhalil japonské lodě. Bombardér se cestou k nim střetne s nepřátelskými stíhačkami. Utrpí značné poškození a je donucen k nouzovému přistání. Kapitán Quincannon je vážně zraněn a následně umírá v nemocnici. Velení se rozhodne letu neschopný stroj zapálit, aby nepadl do rukou postupujícím Japoncům. Posádka se ale postaví proti tomuto rozhodnutí a pokouší se letadlo opravit. Za pomoci vojáků a námořních pěšáků se jim to podaří těsně předtím, než dorazí nepřátelské jednotky.

Doslova na poslední chvíli se jim podaří odstartovat a následně nabrat kurz na Austrálii. Během letu narazí na množství japonských plavidel, mířících stejným směrem. Posádka bombardéru o nich podá pomocí radiostanice zprávu, v jejímž důsledku vysílají Američané do vzduchu všechna dostupná letadla. Ta udeří na nepřátelská plavidla a navzdory protiletadlové palbě a stíhačkám způsobí Japoncům těžké ztráty, když poškodí nebo potopí řadu lodí. Marry-Ann úspěšně zakončí svůj let na australské pláži. Následuje epilog, v němž se americké bombardéry chystají k nočnímu útoku na Tokio. Mezi letci na briefingu nechybí ani posádka Marry-Ann.

Vzhledem k době vzniku není provedení snímku nikterak překvapivé. Máme tady partu správných amerických chlapů (někteří mají svoje chyby, ale jak dojde na boj, dokáží cokoliv), která si nakonec vyřídí účty s podlým nepřítelem. Tehdejšímu divákovi se zde předkládá zkáza po nečekaných japonských útocích na různých místech, aby se v závěru dočkal zasloužené odplaty. Nepřátelské lodě hoří a mizí ve vlnách, podlý pilot střílející po letci na padáku se dočká zasloužené odplaty v podobě dávky z kulometu. Celkové provedení snímku je nicméně natolik dobré, že mávnout nad tím rukou jako nad starou válečnou propagandou by byla jednoduše chyba. Filmu lze vytknout poněkud rozvleklý úvod. Než se letci přesunou na Filipíny, většinou se tak poflakují v bombardéru nebo na nějakém letišti a vedou o  nepříteli zajímavé dialogy.

Po nasazení do akce se ovšem tato situace radikálně změní a až do samotného závěru je se na co dívat. Bojové scény vypadají na svou dobu dost dobře. Model letadla sice místy působí dost okatě, stejně jako zadní projekce, nicméně mluvíme tu o věci natočené za druhé světové války. Z dnešního pohledu vypadají hodně nadneseně i boje s nepřátelskými stíhačkami, které po přesných zásazích palubních střelců padají k zemi ve velkém. Nicméně plné hodnoceni si zaslouží závěrečný útok na invazní síly. Na svou dobu jde o skutečně epickou a velkolepou scénu, se spoustou plavidel a letadel. Velký potenciál mají i další pasáže, např. kapitánova smrt v nemocnici. Režisér Hawks zkrátka dokázal natočit silně nadprůměrný válečný film, který v rámci těch leteckých patří k těm, které by zájemce o žánr neměly minout.