CZ Premiéra: 25.7.2013

Violet (Alexis Bledel) a Daisy (Saoirse Ronan) jsou mladé dívky, které se živí jako nájemné vražedkyně. Žijí spolu v intimně harmonické domácnosti, dokonce sdílí jedno lůžko a po ránu sní o nové módní kolekci oblíbené návrhářky. Zabíjením si jednoduše vydělávají na živobytí. Tento moment je základním zádrhelem snímku. Křehké slečny si s takovou kariérou totiž těžko ztotožníte. Zvlášť když chvíli sledujete obě hlavní představitelky a diskutabilní přesvědčivost jejich výkonu.

Dívky chvíli zastupují běžné teenagerky, ale když si chtějí koupit něco nového na sebe, kývnou na další zakázku a promění se v nájemné vražedkyně. K výkonu práce používají převleky a zrovna jako nepodařené přestrojení působí jejich vstup do této role. Celý film se pak točí kolem jednoho dne a jednoho nestandardně provedeného kšeftu. Dívky mají odstranit neznámého muže (James Gandolfini). Během čekání v jeho bytě nejprve usnou a ani jejich další postup ke splnění mise nesměřuje. Následují podobné profesní trapasy, včetně vzájemné náklonnosti, která vznikne mezi Daisy a osamělým mužem.

Alexis Bledel je u nás známá díky roli Rory ze seriálu Gilmorova děvčata. Dnes dvaatřicetileté ženě přibylo sice pár vrásek, ale roli dvacetileté dívky jí stále uvěříte. Horší je to však s postavou drsné vražedkyně. Zpomalené záběry, ve kterých se ladně a s nadhledem prostřílí k pokoji plnému ozbrojených gaunerů, přináší namísto respektu úsměv. Saoirse Ronan, rovněž bývalá dětská hvězda, představuje její mladší a méně zkušenou kolegyni. Čerstvě dospělá křehká dívka je ve dvojici submisivnější, chvílemi vyděšená a nedůvtipná, snící či nerozhodná. Ronan, tedy její postava Daisy, se tak na rozdíl od Bledel nesnaží přesvědčit diváka o své sebejistotě  vražedkyně-profesionálky. Se svou prací se ani nikdy plně neztotožnila (viz i jedno z mála překvapivých míst ze závěru filmu). Ronan je ve své roli uvěřitelnější i tvárnější. Bledel naopak dřevěnější.

Výkony tak odpovídají i dosavadní herecké kariéře obou žen. Dnes devatenáctiletá (o téměř třináct let mladší než její partnerka Bledel) Ronan podala před dvěma lety skvělý výkon ve snímku Hanna. (Mimochodem ve stejné době vznikal i snímek Violet & Daisy, je uváděn do široké distribuce se zpožděním.) Tam ztvárnila šestnáctiletou dívku, z níž otec vytrénoval nekompromisně strojového zabijáka. Bledel bojovala s typem hodné holčičky Rory v Sin City, kde ale roli prostitutky propůjčila především své pronikavě modré oči a u nevinné tváře zůstalo. Gandolfini jako muž s velkým nadhledem a oběť smířená se svým osudem uzavírá trojici postav, mezi kterými se příběh rozehraje. Vzhledem k tomu, že hrdinky jsou ploché a nepropracované, představuje postava neznámého muže nejsympatičtějšího aktéra, se kterým soucítíme, fandíme mu a jeho budoucí osud nás zajímá ze všeho nejvíc.

Přístupnost stanovená poněkud přísně na hranici patnácti let vzala snímku část potenciálního publika, které by mohlo tento nenáročný snímek ocenit. Ti, kteří do kina dorazí, budou konfrontováni s hybridem, který nenabízí povedeně propracovanou kriminálku, akční střílečku, ani vtipnou oddechovku. Každou z těchto nálepek sice lze použít, ale žádné z avizovaných žánrových potěšení nefunguje dostatečně. Dívčí buddies, nájemné vražedkyně, slibovaly hodně, ale dostalo se nám příliš málo. Zápletka se zpackanou zakázkou je příliš lineární, předvídatelná a nezajímavá. Dívky jsou mladé a krásné, ale nejsou ani charizmatické a/nebo sexy, ani dětsky roztomilé. Skvělou akci v jejich podání také nečekejte. Střílečky jsou nastříhány tak špatně, že schopnostem dívek uvěříte asi tolik jako současné kondičce Stevena Seagala. Fyzická akce je naprosto minimální. I v tomto bodě tak zůstal snímek daleko za svým potenciálem. Distribuční slogan přitom slibuje „divokou jízdu“. Evidentně dost nadneseně. Dívky působí dokonce poněkud ztraceně a snímek celkově dynamický rozhodně není. Přestože vás čeká pouhých 88 minut, plyne vyprávění pomalu. Nejistota a nešikovnost, se kterou slečny krouží kolem své oběti, je zoufalá. Neprofesionálnost a nepřesvědčivost jejich výkonu jakožto vražedkyň jsou však příliš rozpačité na to, aby se dalo hovořit alespoň o solidní (akční) komedii. Že by se nakonec jednalo o nepochopenou parodii? Zkrátka celkový dojem: velké rozčarování a neúprosná nuda.