CZ Premiéra: 15.8.2013

Pokračování dobrodružství klona Harryho Pottera, tentokrát bez hvězd, invence a inteligence.

Pro připomenutí – Percy Jackson je syn boha moří a vody vůbec Poseidona a pozemšťanky. V prvním filmu byl falešně obviněn z krádeže Diova blesku, což s sebou neslo řadu problémů. Kromě toho, že po něm šla snad každá nadpřirozená entita na světě, hrozil katastrofální zvrat ve studené válce, panující mezi bohy. Percy však za pomoci přátel blesk našel, popasoval se s nadpřirozenými monstry i intrikami zhrzeného poloboha Lukea a zachránil svět i svou pověst.
Nyní pokračuje ve studiu v Táboře Polokrevných, svými studijními výsledky ovšem zrovna neoslňuje a nikdo k jeho velkému zármutku nevidí, jak je ve skutečnosti úžasný. Navíc se mu stále nedaří navázat kontakt se svým otcem, který jej okázale ignoruje. Dostane ale šanci všem ukázat, když se objeví další hrozba – vrací se Luke, který v minulém díle podle všeho nezemřel a otráví strom, v nějž byla kdysi Diem proměněna umírající dívka Talia (protože prostě jí nenechat zemřít by bylo příliš mainstream). Strom měl navíc tu výhodu, že vytvářel bariéru, chránící Tábor Polokrevných před nebezpečím. Možnou záchranu představuje legendární Zlaté rounou, jež chce získat i Luke, aby oživil Titána Krona a tím uskutečnil svůj spratkovský záměr zničit Olymp.

Moře nestvůr se vzdává téměř všeho, čím byl charakteristický první díl. Zmizely prvky rodinného dramatu a vystřídalo je řešení těch nejomletějších teenagerovských problémů. Odstranilo se politikaření a intriky mezi nadpřirozenými entitami a nahradily je prvky bondovek (scéna na jachtě hlavního záporáka je žánrovka jako vyšitá). Ušetřilo se na obsazení, zmizeli Sean Bean a Kevin McKidd, Pierce Brosnana nahradil Anthony Head. A co je nejhorší, zmizela i nápaditost v provázání řecko-mytologických prvků se současnou kulturou. Prvním film vyobrazil ostrov Lótofagů (v mytologii ostrov, kde se Odyseovi námořníci sjeli nějakým divným ovocem a nechtěli ostrov opustit) v kasino, antičtí bohové se scházeli na střeše Empire State Building a Hádés, bůh podsvětí, měl image ošlehaného undergroundového rockera, druhý díl využívá mytologické prvky pouze jako suché rekvizity. Co zůstalo? Dobrá akce a vykrádání Harryho Pottera. Hlavní hrdina žije v pro okolní svět skrytém společenství nadpřirozených entit, kde mu ambiciózní kamarádka a uvolněnější a trochu zbabělý kamarád pomáhají bojovat se zlem a vlastními vnitřními pochybnostmi. Zásadní rozdíly oproti příběhům tělesně i duševně zjizveného čaroděje jsou dva – důraz na kontaktní souboje a osobní problémy hrdiny. To první představuje kvalitně natočenou akci, to druhé důvod, proč by nám měl být hrdina ukradený. Harry bojuje s traumatem z minulosti, touhou po pomstě a stínem mrtvých rodičů. Percy bojuje s obecným míněním a touhou dokázat, že je borec. Potter byl bezmála tragický hrdina, vrhající se do akcí tak nějak instinktivně a především proto, že dění okolo se ho začalo osobně dotýkat. Jackson se snaží stát hrdinou, protože je přesvědčený, že na to má a že by jím měl být. Což není zrovna důvod, abychom mu fandili.

Když budeme hledat nějaký výraznější rozdíl, dostaneme se k tomu, že Harry, který postrádá fyzické dispozice a jenž není úplně nejschopnějším kouzelníkem v Bradavicích, musí často spoléhat na vlastní odhodlání, vůli vrhnout se do téměř sebevražedné akce a hlavně na svůj mozek. Percy a jeho banda používají mozek s velkými výkyvy. Přesně podle toho, jak to příběh potřebuje – nalezne způsob, jak se dostat z útrob mořského  monstra, protože tam by se příběh asi zastavit neměl. Ale zase se třeba zapomene zmínit, že ví o přítomnosti zrádců v Táboře Polokrevných, a tábor opustí, zanechavší své spolužáky potenciální zkáze, jelikož ti zrádci musí dostat příležitost se ve filmu projevit. Nebo prohraje školní soutěž, aby vytáhl z nebezpečí spolužáka, který v nebezpečí vlastně ani není. Ale musí být jasné, že jinak by tu soutěž vyhrál, je to přece borec.
U Harryho dobrodružství je známo, že i když dokáže své bitvy vyhrát, nedokáže to bez podpory svých přátel, kteří jsou živoucími charakteristickými postavami. Percyho přátelé jsou veskrze komickými figurkami do počtu, jež fungují jen jako někdo, s kým si může Percy povídat o svých problémech. Jedinou výraznější postavou je nedávno objevený Percyho nevlastní bratr, kyklop Tyson, jenž zastává funkci týmového trotla. Nejsvětlejší chvilky filmu jsou pak ty, kdy se přestane soustředit na vyprávění (neúspěšně) a přejde se k akci. Akční scény patří k tomu lepšímu, co se letos v blockbusterech stalo a naštěstí je jich ve filmu dost, abyste mu téměř odpustili to parazitování na HP fenoménu, demenci postav a fatální nedostatek čehokoli, kvůli čemu by stálo za to se o tuto sérii zajímat dál. Téměř.