CZ premiéra: 19. 2. 2009

Po blíže nespecifikované katastrofě se lidstvo uchýlilo do rozlehlého podzemního města, zvaného Ember, jež je zcela závislé na gigantickém generátoru. 200 let poté se dva nejlepší kamarádi Lina (Saoirse Ronan) a Doon (Harry Treadaway) chystají na Den rozřazení, kde jim jsou po dokončení školy rozdělena povolání. Lina se stává poslíčkem a Doon dostává práci v potrubně, čehož chce využít, aby se dostal ke generátoru – rád by totiž přišel na kloub jeho stále častějším a delším výpadkům. Při svém pátrání obě děti odhalí nejen nepříjemné tajemství starosty města (Bill Murray) ale možná také zapomenutou a nebezpečnou cestu na povrch planety.

To hlavní, s čím Město Ember pracuje, je na dětský film nebývale temná atmosféra. Příběh se odehrává ve stísněných ulicích, ozářených pouze nahodile rozvěšenými žárovkami, díky nimž je Ember jediným světlým místem, obklopeným zrádnou a neprostupnou tmou, utopeným v nikdy nekončící noci. Pro své obyvatele je sice útočištěm před nebezpečím „tam venku“, ale zároveň také vězením, z něhož není úniku; a i kdyby bylo, nebylo by stejně kam. Tohle není žádná přeslazená pohádka, v níž je scénář ubit nekonečně otravnými CGI efekty. Ty jsou tu sice také, navíc nepříliš zdařilé (viz honička s obřím křečkem a následná „vetřelčí“ scéna), to ale vůbec nevadí, protože víc než na vizuální stránku Město Ember sází na scénář.

Město Ember není vlastně ani fantasy, jak tvrdí distributor, ale temná postapokalyptická sci-fi detektivka, plná primitivních, ale působivých vynálezů, z nichž by Jules Verne zaplesal. Spíše než Harryho Pottera film připomíná odlehčený mix Městečka Twin Peaks a Dark City- téměř každá z postav má nějaké své tajemství, které si pečlivě hlídá, a jež může pořádně otřást celým městem. Pořád se ale jedná o dětský film, takže žádného nového Blade Runnera ani 12 opic nečekejte. Temnoty je ve filmu přiměřeně, divák se nemusí obávat, že potomkovi způsobí životní trauma. Kamera nepoužívá žádné filtry, jež by depresivnost přiostřily, nastoluje pouze dojem věčné noci.

Atmosféra a mystično tu však jsou trochu na úkor postav. Oba dětští postrádají charakteristiku, vykreslen není dokonce ani vzájemný vztah. Divák trochu tápe, jestli jde o přátelství, nebo něco hlubšího, tvůrci na to totiž zvysoka kašlou. Daleko více se soustředí na množství otazníků, které se kolem obou hrdinů vyrojí. Na druhou stranu nás to ale uchrání před otravnými romantickými klišé.

Záhady, jimiž je příběh obestřen, jsou postaveny tak šikovně, že divák opravdu prahne po tom, aby je už konečně někdo vyřešil, bohužel jejich vysvětlení není žádná bomba a místo očekávané katarze přichází mírné zklamání. O to větší, že tvůrci některé otázky ani nedotáhnou dokonce, z čehož nejspíš můžeme obvinit stopáž. Spíše než 95 minut dlouhý snímek by možná příběhu slušela rozsáhlejší minisérie. To se podepsalo i na (ne)hutnosti děje, divák stále čeká, až se snímek pořádně rozjede, ale najednou je film v polovině.

V té další se dočkáme přechodu do akční polohy, která je paradoxně celkem nudná a předvídatelná. Řešení hlavolamů a překonávání nástrah navíc jako by tvůrci okopírovali z nějaké adventury, inspirované příběhy o archeologovi v klobouku.

Po herecké stránce není filmu co vytknout. Oba hlavní dětští představitelé své role zvládají nenechávají se příliš zastínit osvědčenými veterány jako Tim Robbins, který pobaví i na minimálním prostoru, a Bill Murray, jenž zde bravurně mísí lehce komediální polohu se správně mrazivým zlodušským charismatem.
Celkově spadá Město Ember do lepšího průměru. Díky bezútěšné, temné atmosféře, sympatickému obsazení a pokusu o chytrý scénář vybočuje ze zavedeného stereotypu dětských filmů, vyznačujícího se otravnými parchanty a technicky dokonalými, ale sterilními triky.

Filip Šula

70%

Režie: Gil Kenan
Scénář: Caroline Thompson
Hrají: Saoirse Ronan (Lina Mayfleet), Harry Treadaway (Doon Harrow), Tim Robbins (Loris Harrow), Bill Murray (starosta Cole)
USA, 2008, 95 min