CZ Premiéra: 16.5.2013

Novou pohádku Kovář z Podlesí natočil režisér takových skvostů jako Veni, vidi, vici nebo Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí, Pavel Göbl. A není dobrá. V tomto případě mi toho je ale docela líto, neboť jsem si říkal, že pořádná česká pohádka tu už dlouho nebyla a že by si české děti zasloužili mít zas nějakou v kinech. Takhle bohužel musím doporučit ignorovat její existenci a čekat na jinou.

Ze začátku bych si odbyl jediné pozitivum, a sice že kromě živých herců se ve filmu vyskytují i postavy tří mluvících animovaných zvířátek (vytvořených pookénkovou animací fyzicky existujících loutek), drak (vytvořený celý digitálně) a několik dalších počítačových triků. Úroveň jejich technického provedení je na české poměry překvapivě na výši ve všech případech.

Všechno ostatní je ale bohužel podprůměrné až katastrofální. Počínaje dějem, který zpočátku připomíná to nejklasičtější, co pohádka může nabídnout. Dcera vesnického starosty má ráda synovce tamního kováře a uteče s ním, aby jí nemusel být vnucován jiný nápadník, kterého nechce – načež je ve strašidelném mlýně očarovaná a hrozí jí zkáza a utrpení, takže ji její milý musí nějak zachránit. Toto schéma je však ohlodáno na kost a na něj jsou navěšeny jako ozdobné pentle různé další pohádkové motivy a postavy – kromě draka a těch mluvících veverek se dočkáte i lesní víly a jejích pomocníčků (zřejmě nějaké děti s hadrem přes hlavu), zakletých houbích divoženek (mimo jiné k nepoznání namaskovaná Ivana Chýlková ve skutečně epizodní roli), kouzelného meče, hlodavci poháněného motorizovaného invalidního křesla, mluvícího rozcestníku atd. Jejich výskyt ve filmu je však často nesouvisející s čímkoli dalším a operuje se s nimi víceméně náhodně, takže není absolutně jasné, jaké je v příběhu jejich opodstatnění. To vše společně s naprostou absencí dramaturgie dělá z děje prakticky dadaistickou vyprávěnku bez špetky vnitřní logiky či soudržnosti. Film vůbec nedrží pohromadě, není dobře vyprávěn, není dobře natočen a hlavně má naprosto děsivý scénář, který v lecčem připomíná novou Saxánu a lexikon kouzel. Kovář z Podlesí je sice o trochu lepší než Saxána, zas je ale o trochu horší než poslední pohádky Zdeňka Trošky.

Zásadní problém je ve značném množství paralelních dějových linií, z nichž ani jedna není udělaná pořádně. To bude pravděpodobně dělat značné problémy dětem, které se budou ztrácet jak v překombinovaném ději, tak v různých jeho odbočkách. Např. na začátku je celkem kulometným tempem několik minut vyprávěna legenda o tom, jak bylo Podlesí napadeno Turky a co se tenkrát událo. Ani já jsem nepobral, jak v tom přesně figurovaly ty houbí divoženky a pár dalších detailů, tak co teprve děti. I když možná to bude tím, že jsem se místo té mimořádně komplikované story soustředil spíš na to, jak je možné, že když si tu legendu zároveň s komentářem dvě postavy promítají na zeď pomocí laterny magiky (krabice se svíčkou uvnitř), do které strčili destičku s pěti diapozitivy, tak že těch promítaných obrázků je pak několikanásobně víc a navíc jsou rozpohybované…

Někteří herci přitom nejsou vyloženě špatní. Bolek Polívka jako kovář občas udělá zajímavý humor (ale rozhodně není hlavním hrdinou filmu, jak by se mohlo zdát) a Josef Somr v roli starosty je na tom podobně. Ústřední duo mladých herců je naopak veskrze průměrné až podprůměrné (hráli zamilovaný pár už ve Svaté čtveřici Jana Hřebejka, přesto působí chladně a nevěrohodně). Jinak se o dobrých hereckých výkonech nedá mluvit, stejně tak se nedá mluvit o napětí či humoru. Drtivá většina komiky je nechtěná a vyplývá z epické nepodařenosti konkrétních scén, snaha o protlačení několika vtipů pro dospělé je bohužel zavrženíhodná, vzhledem k tomu, že jde převážně o postelový humor (narážky na nadrženost žen ve vesnici apod.)

Takže nebrat. Ještě by to mohlo urazit vaši inteligenci, jak se možná sami přesvědčíte z následujících SPOILERŮ, o které se s vámi vzhledem k monstróznosti scén, které popisují, prostě podělit musím.

Následují SPOILERY!!!!!

• Subplot o tom, jak si kovář vyjede na draka, je zcela zbytečně retardován několikaminutovou scénkou, ve které se mu mluvící veverka mstí za to, že nutí jinou veverku pracovat, a tak předstírá, že je duch stromu a nutí ho, aby namazal sádlo ze svého chleba na jeho kmen.
• První setkání s drakem vypadá tak, že ho jedna z vedlejších postav potká, jak užírá maso ze starostovy spižírny (a shodou okolností se tam dotyčný také šel tajně nadlábnout), přičemž ho konfrontace s mluvícím drakem nijak nevyvede z míry. Oba se domluví, že to na sebe neprásknou a že budou kamarádi. Ve zbytku filmu se už nepotkají.
• Drak se objevuje podruhé, když k němu dorazí kovář a hlavní hrdina. Zjistí, že je mírumilovný. Aby ho nemuseli zabíjet, připraví ho pouze o jeho ocas (který by mu měl údajně sám dorůst podobně jako ještěrce) a ten pak ukazují ve vesnici na důkaz toho, že je po drakovi. V závěru filmu přesto draka dovedou do vesnice a všem vysvětlí, že je hodný.
• Film končí svatbou, ale nejde o svatbu hlavních hrdinů, nýbrž o svatbu dvou vedlejších postav, z nichž jedna strávila na plátně deset vteřin.
• Když kovář dorazí v lese na rozcestí, vydá se nejdřív na jednu stranu, a když mu po pár metrech dojde, že tudy cesta nevede, vydá se tou druhou. Následuje záběr shora a najednou je vidět, že tam žádné rozcestí není.
• Aby přinutili oživlý rozcestník, aby jim ukázal cestu, musí ho hrdinové narovnat. Ještě že s sebou kovář neustále vozí metr dlouhý zahnutý kus železa, o kterém bylo předtím řečeno, že to je pravý úhel.
• Polovinu kovárny zabírá mega zařízení, do kterého když se hodí kus železa, tak po pár sekundách vypadne prstýnek.
• To, že dvě veverky a křeček umějí mluvit je vysvětleno tak, že hlavní hrdina na nich prováděl pokusy s hypnózou a elektrošoky. Dvě z těch zvířátek mluví normálně, to třetí má zpřeházený slovosled podobně jako Yoda ze Star Wars.
• A mnoho dalších. Především některé dialogy a zvraty jsou velmi vypečené.