CZ Premiéra: 4.4.2013

Jack žije se strýcem na chudé farmě, a když je poslán do města, aby prodal koně s vozem a on ho místo toho smění za pytlík fazolí, dostane řádně vyhubováno. Z fazolí však vyrostou stonky tyčící se až do nebes. Jack po nich vyšplhá a ocitne se v zemi obrů, kde díky šťastným náhodám a vlastní odvaze k bohatství přijde.

Tolik k tradiční pohádce známé většinou pod názvem Jack a fazole. Ve filmu Bryana Singera (X-Men 1, 2, Superman se vrací) je původní zápletka v mnoha ohledech pozměněna a doplněna o velice funkční zázemí tvořené legendou o tom, jak byli obři po drsných bitvách s lidmi vyhnáni zpět do své země v oblacích poté, co tehdejší král dal vyrobit korunu skutou z roztaveného srdce vládce obrů. Od té doby obři čekají na svou příležitost a fazolky s korunou má mezitím v držení současný král. Na začátku filmu je však někdo ukradne a kouzelné luštěniny se pak náhodou dostanou do držení Jacka. Ten si potyká s královskou dcerou, a zrovna když se u něj princezna schová před bouřkou, vyrazí fazolový stonek a vynese celou chalupu i s princeznou kamsi do výšin. Na její záchranu se pak vydávají nejen Jack, ale i královský rádce (Stanley Tucci), generál vojska (Ewan McGregor) a několik anonymních gardistů do počtu…

Jack a obři jsou příjemnou rodinnou pohádkou, jakých bývá v současné době málo (resp. nejsou moc dobré). Obvyklé propriety (dobrodružství, souboje, osudová láska, magické předměty…) tu fungují až překvapivě dobře a kupodivu se vydařily i ty aspekty, které by se daly považovat za samozřejmost, ale jen málokdy se doopravdy vydaří (hlavní hrdina není nesympatický, humor není trapný, nikdo se nechová infantilně) a obři stojí za to! Digitální sebranka špinavých násilníků budí větší strach a respekt než cokoli z nového Hobita, obři by dokonce mohli být pro některé menší děti až nepříjemným zážitkem, vzhledem k tomu, že zašlapávají lidi do země a ukusují jim hlavy podobně skoro jako tyranosauři v Jurském parku (ne však explicitně, většinou v pozadí a vždy bez krve). Podobně jako tato drobná pozitiva mě neustále překvapoval i vývoj děje (nikoli svou nepředvídatelností – moc dobře jsem odtušil, co se bude dít – ale často jsem si u toho řekl: „To tam nedaj, na to nemaj koule.“ a pak jsem tedy musel uznat, že na to ty koule měli…)

Kromě sympatického ústředního páru je velmi zdařilý i casting vedlejších rolí, přičemž Stanleyho Tucciho jsem vůbec nepoznal. Ian McShane dodal svému králi značné charisma muže činu, který se kromě rozdávání rozkazů sám umí chopit práce, a Ewan McGregor připomíná mladého Kennetha Branagha. Singerova režie je řemeslně zručná, triky více než slušné, dabing ucházející (akorát některým gagům ubírá na vtipnosti) a 3D ucházející. Zajímavé jsou velmi sporadické pohledy z perspektivy obrů (když jsou pod nimi lidé, je ve 3D hezky vidět, jak mají hlavy blíž než zbytek těla), na škodu je třetí rozměr zas v mnohem četnějších nočních a tmavých sekvencích, kdy není pořádně vidět, co se ve filmu děje.

S absolutní špičkou fantasy pohádkového žánru posledního desetiletí v podobě Hvězdného prachu samozřejmě Jack a obři nemohou soupeřit, na ten ztrácejí ve všech ohledech příliš mnoho bodů. Jde však přesto o velmi povedený kousek, o kterém si tentokrát s čistým svědomím dovolím tvrdit, že se u něj děti budou bavit a dospělí nebudou nudit.